Uprchlíci a protesty zdravotních sester a učitelů. To jsou karty, které pravděpodobně rozhodnou sobotní parlamentní volby na Slovensku. Předpokládá se výhra dosavadního premiéra Roberta Fica a jeho strany Směr-SD. Dosavadní vládní strana ale zřejmě ztratí většinu v Národní radě, tedy obdobě českého parlamentu. Na Slovensku má jen jednu komoru a ve hře je 150 míst. Volí se poměrným systémem, tedy stejným stylem jako do české sněmovny.
Volby se dvěma desítkami stran a hnutí mají jediného favorita. Sociální demokraty Roberta Fica. V minulých volbách zvítězil Fico drtivě se ziskem 44 % (v Česku měla vítězná ČSSD pro srovnání v roce 2013 kolem 20 %). „Nedovolíme, aby naše cíle ohrozili migranti a politická nestabilita. Děláme pro lidi a chráníme Slovensko,“ prohlašoval Fico v předvolením spotu své strany.
A budou to zřejmě právě uprchlíci a Ficův nekompromisní postoj k nim, kteří mu zajistí vítězství. Stávky učitelů a hromadné výpovědi zdravotních sester ale srazily jeho preference ke 34 %.
Dá se předpokládat, že v odmítavé migrační politice bude Fico pokračovat, pokud se stane slovenským premiérem i napodruhé. Slíbil také sociální balíčky, v jejich rámci chce Fico zajistit například bezplatné cestování dětí, studentů a důchodců ve vlacích, nižší povinné odvody pro zaměstnance s nízkými příjmy či snížení sazby daně z přidané hodnoty na vybrané potraviny.
Nováček a nejsilnější opoziční strana - to je Síť Radoslava Procházky (43). Zaměřuje se na odhalování korupce Směru a v průzkumech se ji chystá volit až 8-16 % Slováků. Procházka se před pár lety odtrhl z KDH, stranu založil vloni, když ho povzbudila podpora 21 procent voličů v prezidentských volbách.
Síť zatím nemá jasný široký program, je ale prozápadní. Jako jediná strana na Slovensku má v programu odpolitizování státní služby, tedy zavedení profesionální státní služby. Má ambici vybudovat pravicovou stranu nové, mladší generace, strana má solidní zázemí odborníků a do jejích řad vstoupili také populární starostové několika měst.
Síť svede boj o druhé místo pravděpodobně s Křesťanskodemokratickým hnutím (KDH). Reinkarnovaná strana sahá v průzkumech k osmi procentům. Jejím předsedou je Ján Figeľ. Dříve byla zastoupena ve vládě, naposledy ale v roce 2006. Postupně z ní odešly silné osobnosti, které se do ní snažily vnést dynamičtějšího ducha. Je silná v rurálním prostředí, hlavně v severní části Slovenska, na Liptově, Oravě nebo na Spiši. Nejbližší českou obdobou je KDU-ČSL.
Slovenská národní strana (SNS), akcentující vlastenectví, má také poměrně slušné šance se do Národní rady dostat. Její zisk se odhaduje do 10 %. Strana staví na sociálním cítění a tradičních hodnotách. Nový předseda Andrej Danko jí vtiskl umírněnou podobu. Od roku 1990 je to jediná strana na Slovensku, která vypadla z parlamentu a pak se jí podařilo v roce 2006 se znovu vrátit. Zdůrazňuje také nacionalismus a odmítá jak migraci, tak EU. „Strach z Maďarů“ už opustila.
Kolem 7 až 9 % se pohybují také preference tradiční strany maďarské menšiny Most-Híd. V jejím čele stojí Béla Bugár, který je poslancem od roku 1990. Reprezentuje zájmy slovenských Maďarů, je prozápadně orientovaná a umírněná. Jako jediná strana na slovenské scéně se zastává uprchlíků. V minulých volbách strana skončila čtvrtá se ziskem 6,89 procenta hlasů.
Na hranici zisku křesel v Národní radě se pohybuje hned trojice stran a ty budou s napětím očekávat, jak budou hlasovat nerozhodnutí voliči. O jejich úspěchu a neúspěchu může rozhodnout také volební účast.
Týká se to hnutí Jsme rodina - Boris Kollár, které vede milionáře a podnikatel Boris Kollár. Ten se vymezil vůči dlouholetým politikům například heslem „Můžete mi věřit, nejsem politik“, připomíná tedy svou rétorikou například Andreje Babiše.
Podobně je na tom také krajně pravicová strana Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko. Ta loni na Slovensku organizovala demonstrace proti imigrantům. Jejím lídrem je předseda Banskobystrického kraje (obdoba českého hejtmana) a pravicový radikál Marian Kotleba, který se netají kritikou vůči příslušníkům početné romské menšiny či sympatiemi k válečnému slovenskému státu a který NATO označil za zločineckou organizaci.
Kolem pěti procent se pohybuje také další relativně nová strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), která vznikla v listopadu 2011. I ona se zaměřuje na odhalování korupce ve stávající vládě. Jejím lídrem je poslanec a bývalý podnikatel Igor Matovič. Ten proslul svými netradičními návrhy, před minulými volbami například dobrovolně absolvoval test na detektoru lži, aby prokázal, že nikdy nevzal úplatek. V minulých volbách skončila strana třetí se ziskem 8,55 hlasů a má 16 mandátů.
Sobotní parlamentní volby na Slovensku budou v mnoha ohledech nejdůležitější v tomto desetiletí, v televizním projevu to řekl slovenský prezident Andrej Kiska. Zároveň vybídl obyvatele pětimilionové země, aby se hlasování zúčastnili. „Rozhodneme o tom, jak může a jak bude vypadat Slovensko za čtyři roky. Budou to velmi dlouhé čtyři roky ve zvláště složitém období v Evropě i ve světě. Budou to zvláště dlouhé čtyři roky i z hlediska řešení nebo neřešení našich domácích problémů, které dlouhodobě máme,“ uvedl.
Podle prezidenta nelze vyloučit, že o podobě slovenského parlamentu a o složení vlády může nakonec rozhodnout několik desítek či stovek hlasů. „Poslední měsíce a týdny této předvolební kampaně ukázaly, že lidé nejsou vůči politikům bezmocní, a že skutečné problémy země nelze dlouhodobě obcházet,“ dodal Kiska ke kampani, kterou poznamenala stávka části učitelů a hromadné výpovědi stovek zdravotních sester.
Proč to řešíte tak složitě? Vždyť ve Slovenských volbách nejde o nic jiného, než ve vobách u nás. Pouze o koryto a vlastní kapsu. Všechno kolem těchto voleb jsou jen planá slova a blablabla. 
9°C
Strč si toho Fika do p.r.d.e.l.k.y!!!