Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Rusko je hrozba a Evropa energetický „závislák“, varuje europoslanec Poche

Autor: Jaroslav Šimáček - 
11. února 2016
06:53

Evropa je ve velké míře závislá na dodávkách surovin i energií z Ruska. Snížit tuto závislost chce projekt energetické unie. Podaří se mu to? Europoslanec a člen Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku Miroslav Poche (ČSSD) věří, že ano. V rozhovoru pro Blesk.cz rozebral nejen ruskou hrozbu, ale nastínil i jeden německý podraz ohledně nového plynovodu pro ruský plyn. Vedle toho se pozastavil i nad aktuální kauzou vysokých marží dodavatelů plynu v Česku, kterou se Blesk zabývá.

Jaké problémy má Evropa v energetice v současné době především?

„Hlavním a nejvíc diskutovaným problémem je samozřejmě energetická bezpečnost Evropy. Evropa je z obrovského hlediska závislá na dodávkách surovin nebo energií z území mimo své členské státy, ať už je to Rusko, nebo Blízký východ.“

Vznikl nápad energetické unie. V čem vidíte její největší přínos?

„Energetická unie je dle mého názoru jedním z největších projektů na tohle období. A nebýt migrace, tak by to jistě jeden z těch pěti největších úkolů byl. Ale díky Řecku, Británii a migraci v tuto chvíli řešení zaostává. Určitě je to důležité i pro nás jako pro zemi, která je ve středu EU, protože energetická unie by měla řešit dobudování vnitřního jednotného trhu, což je důležité z hlediska cen energií, především plynu. Potom také to, že by členské státy měly být solidární, to znamená, že by si v případě krize měly poskytovat tok energií, ať už ropy, plynu, nebo elektřiny. Myslím si, že energetická unie vznikne do roku 2020 a je to dobře.“

Když se mluví o energetické unii, tvrdí se, že se obecně ušetří. Bude mít ale dopad i na běžného českého koncového spotřebitele? A jaký?

„Především se jedná o úsporu na plynu, surovém plynu, zemním plynu. Ve chvíli, kdy by vznikl evropský trh, nebo dokonce celosvětový, který chybí, tak by ta cena byla nižší. Což je vidět třeba u ropy, kde světový trh funguje velmi dobře a ve chvíli, kdy je nízká poptávka, ceny letí dolů. U plynu to tak není. Není dobudován trh. Evropa je ostrovem, který čerpá z vnějšku a zároveň ty trhy jsou samostatné. Takže u plynu to bude cítit nejvíce. Ale samozřejmě je to horizont několika let. Není to otázka měsíců nebo dvou let.

Co se týče cen plynu, Blesk nyní píše o kauze drzých marží dodavatelů plynu. Do redakce nám chodí denně mnoho e-mailů a dopisů od rozhořčených lidí ohledně jejich faktur. Zaregistroval jste tuhle kauzu a co říkáte na to, že mají obchodníci takové marže? I když cena plynu na burze klesá, na cenách od dodavatelů se to extra neprojevuje.

„Určitě jsem si toho všiml. Když se vrátíme k tomu, jak vypadal trh s elektrickou energií před lety, tak díky tlaku spotřebitelů, nebo odběratelů, chcete-li, tím, že mohli přestupovat mezi jednotlivými dodavateli, došlo k výraznému snížení marží. Myslím si, že spotřebitelé musí vytvořit podobný tlak i u dodavatelů plynu a spolu s klesající cenou plynu na světových trzích potom dojde i k napravení této situace. Ale je zarážející, že ten rozdíl mezi elektřinou a plynem je tak vysoký.“

Zpět k energetické unii. Jejím cílem je mj. snížit závislost v dodávkách na Rusku. Kde čerpat energie jinde než v Rusku?

„To je velmi dobrá otázka a její řešení se blíží. Za prvé musíme investovat velmi intenzivně do tzv. LNG terminálů, do kapalného plynu, který budeme dovážet jak ze zemí Blízkého východu, tak např. ze Spojených států, kde ten trh už je nasycen a Spojené státy vyrábí mnohem více plynu, než spotřebují. Je to zhruba 14 dní, kdy do Evropy začal přijíždět první americký plyn. I ropa, což bylo neočekávané, protože tam ten zákaz vývozu ropy z USA byl 40 let starý. V tuto chvíli nám nejbližší terminály jsou v Litvě, v Polsku. Ale jejich budování se blíží i ve Středomoří. Tohle spolu s propojením plynovodů od severu k jihu a od východu k západu by mělo napomoci k tomu, abychom tu závislost na Rusku velmi rychle snížili. Bude to samozřejmě stát finanční prostředky v rámci investic do infrastruktury, ale já si myslím, že je to dobrá investice.“

Je Rusko podle vás i bezpečnostní hrozbou?

„Po tom, co se stalo na Krymu a Ukrajině, nikdo nemůže vnímat Rusko jinak než jako hrozbu. V energetické oblasti je to vidět, že Rusko používá dodávky energií a cenovou politiku energií jako zahraničně-politický nástroj nejenom vůči Ukrajině, ale vůči celé východní Evropě, vůči Maďarsku a dalším. Spolu s tou politickou atmosférou v Rusku, která je například vidět nejen na politických vraždách, ale i cenzuře, přístupu k internetu, ale i na množství peněz, které Rusko platí za propagandu mimo své území, tak samozřejmě pro nás Rusko je hrozbou a musíme tomu nějakým způsobem čelit. I tím, že se budeme snažit být nezávislí na ruských surovinách.“

Mluví se přitom o zřízení nového plynovodu Nord Stream 2, který by přivedl další plyn z Ruska – podmořskou cestou rovnou do Německa. Východní země proti němu podaly protest, Česko se k němu oficiálně nepřipojilo. Co vy říkáte na tenhle projekt?

„Jsem jedním ze signatářů tzv. písemné deklarace, kterou Evropský parlament přijal. Vnímám to jako obrovský problém a dalo by se říci i podraz ze strany Německa – financování takového projektu, protože to nejenom strašně poškodí Ukrajinu, ale je to samozřejmě i velmi nepříjemné z hlediska obchodní politiky pro ostatní země střední a východní Evropy. Polsko, Slovensko, koneckonců i ČR, i když ne tolik. Nemyslím si, že Ukrajinu, Slováky a Maďary můžeme nechat  napospas ruskému tlaku, k čemuž dobudování Nord Stream 2 povede.“

Čile se také debatuje o protiruských sankcích. V Česku se objevují hlasy proti nim, např. ze strany prezidenta Zemana, ale i pro ně. Jaký dopad měly podle vás sankce? Byly správným krokem?

„Souhlasím s panem prezidentem obecně, že sankce nejsou příliš funkční. Nefungovaly vůči Kubě, vůči Íránu, nefungují vůči Rusku. Ale demokratická společnost nemá příliš mnoho prostředků, jak např. ruské propagandě a ruskému politickému přístupu čelit. Pokud nechceme tomu problému čelit vojensky, což odmítáme. Potom můžeme v demokratické sféře s nimi diskutovat, ale Rusko s námi příliš diskutovat nechce. Potom je legitimní přistoupit k sankcím, abychom vůbec ukázali, že máme problém s takovým jednáním a nejsme zajedno, co Rusko dělá.“

Na úrovni mezinárodních jednání loni proběhlo jedno velmi důležité – klimatický summit v Paříži. Jaký závěr považujete za zásadní?

„Byl jsem velmi skeptický k tomu, jakým způsobem ta klimatická konference dopadne. Měl jsem možnost účastnit se přípravy, byl jsem v Paříži dvakrát na těch prvních kolech jednání. Vůbec to, že jsme dospěli k nějakému závěru, že vyspělé země ruku v ruce s rozvojovými jsou schopny dosáhnout nějaké dohody, je úspěch. Koneckonců všichni se shodneme na tom – a vidíme to letos v zimě venku –, že jsou klimatické změny obrovským problémem. Je to mnohem větší problém než např. migrační krize, dle mého názoru. Ve chvíli, kdy lidé z Afriky kvůli nemožnosti života ve střední Africe nebo v subsaharské Africe budou utíkat a budou opět utíkat do Evropy, budou to mnohem větší počty lidí. Musíme nějakým způsobem čelit klimatické krizi, investovat do zdrojů v rozvojových zemích. Klimatičtí uprchlíci jsou mnohem větším problémem než ti syrští.“

Jak můžeme přispět ke snížení emisí my tady v Česku?

„To je ze strany vlády účast na tzv. zeleném klimatickém fondu, kdy ČR ztrojnásobila svůj příspěvek někde na úrovni tří milionů dolarů. To jsou právě ty projekty např. v subsaharské Africe, kde budeme platit solární elektrárny, zateplování, resp. ochlazovaní budovat tak, aby tam byly ty podmínky k životu stále udržitelné. A potom samozřejmě každý člověk, který má trochu zodpovědnost vůči planetě, se podle toho bude chovat. Myslím si, že Češi jsou v tomhle docela zodpovědní. A samozřejmě vláda musí poskytovat podmínky např. pro veřejnou dopravu, a co je také důležité, je tzv. oběhové hospodářství, abychom suroviny, které nám dochází, byli schopni recyklovat téměř stoprocentně. To je plán EU do roku 2030. Začneme se vzácnými kovy, ve všech těch elektronických zařízeních je recyklovat v téměř absolutní míře. Opatření je celá řada včetně kotlíkových dotací. Myslím, že ČR dělá velmi dobré kroky a přispívá k tomu řešení.“

Zájem lidí pak dokládají i fronty na kotlíkové dotace, kdy jsou lidé schopni trávit i noc ve frontě.

„Jistě, ve chvíli, kdy nabídnete lidem spoluúčast na řešení, ať už je to zateplování, vyhřívání, doprava, kdy poskytnete lidem podmínky, aby se chovali nějak jinak, tak oni se tak chovají. Je to vidět i na třídění odpadu. Pokud lidem dáte možnost třídit odpad v blízkosti svého domova, tak Češi nejsou nezodpovědní vůči svému okolí.“

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

frantacizek ( 22. července 2021 15:02 )

tohle už naštěstí není pravda, ty obavy, které v článku tenhle politik zmiňuje. Podle mě Německo Nord stream ani nepotřebuje, protože je dostatečně soběstačné v dodávkách plynu. Navíc se přibližujeme uhlíkové neutralitě, čímž se Sovětům utne tipec v oblasti vyděračské politiky pomoci nerostného bohatství, na kterém sedí a je to v podstatě to jediné, co jejich jinak slabou ekonomiku (na takového obra) ještě drží při životě a v nějaké nepatrné sféře vlivu

frantacizek ( 22. července 2021 14:59 )

no jedno to není, protože ambicí Sovětů je právě zbavit neposlušnou Ukrajinu příjmů z té přepravy plynu. Ukrajina se ale soustředí na budování vodíkových továren a samotnou přepravu vodíku, což je jedna z podmínek, proč USA nakonec souhlasily se spuštěním Nord streamu, Němci jim v tom mají pomoci nejen finančně...

Bocia ( 11. února 2016 08:55 )

Nerozumím tomu, jestliže bude spravedlivá,evropská, energetická unie mělo by být jedno jestli do ní ruský plyn přiteče přes Německo nebo Ukrajinu.

dzelo ( 11. února 2016 08:41 )

Opět jeden štvavý článek proti Rusku i když skutečnost je naprosto jiná. Je to boj o trhy-raději budeme dovážet i třikrát dražší ropu a plyn třeba z USA jen abychom poškodili Rusko, ale tyto rozdíly opět zaplatí spotřebitelé a né ta parta zaprodanců co takové voloviny vymýšlí.Naši novináři to je opravdu žumpa v tom má prezident naprostou pravdu.

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa