Učitelé chtějí zvýšit platy. Peníze potřebují i kvůli inkluzi

Růst platů učitelů i nepedagogických pracovníků by se měl stát čtvrtou prioritou ministerstva školství i celé vlády, tvrdí odbory. Požadovaný minimálně desetiprocentní růst by podle Dobšíka znamenal přiblížení k cíli, aby měli pedagogové 130 procent průměrné mzdy.

Nástupní tarifní plat učitele by se měl zvýšit asi o dva tisíce na 23 000 korun, u nejzkušenějších pedagogů by základní plat mohl růst asi o tři tisíce na 30 000 korun. „To si myslím, že by bylo motivační, smysluplné a namístě,“ řekl Dobšík. Ministryně Valachová dříve opakovaně říkala, že růst platů učitelů bude podporovat.

Ministryně chaosu Kateřina Valachová: Ví vůbec, co dělá?

Pracovníkům ve školách se stejně jako ostatním státním zaměstnancům v posledních dvou letech zvyšovaly výdělky. Reálná čísla za první tři čtvrtletí ale Dobšík považuje za alarmující. „V celém veřejném sektoru rostly platy za 1. až 3. čtvrtletí o 3,5 procenta, zatímco pedagogům o 2,8 procenta,“ řekl. Dodal, že celoroční průměry, které zatím nejsou k dispozici, mohou ovlivnit odměny vyplácené na konci roku.

Od listopadu 2015 se platy učitelů zvyšovaly průměrně o 3,3 procenta. Nejvíce si polepšili matadoři s více než dvaatřicetiletými zkušenostmi, kteří si také díky vytvoření nového stupně podle délky praxe polepšili o 1590 korun měsíčně na 27 940 korun hrubého.

Střednědobý výhled státního rozpočtu na léta 2017 a 2018 počítá se zmrazením výdajů na školství. Stejně jako ministryně Valachová s tím nejsou spokojeny ani odbory. „Musí se to změnit kvůli platům i inkluzi,“ řekl Dobšík.

Zoufalí rodiče vzkazují Valachové: Inkluze ublíží dětem, které to mají těžké

Také společné vzdělávání bude obsahem připravovaných dopisů pro premiéra a ministra financí. Odbory mají mimo jiné obavy, zda bude nový systém dostatečně zafinancován. Vedle zaplacení podpůrných opatření by se také podle nich měla zvýšit motivace pedagogů například snížením úvazků nebo vyššími příplatky za třídnictví. „Musíme si uvědomit, že je to větší nápor na učitele,“ upozornila místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.

O požadavcích spojených se zářijovým startem takzvané inkluzivní novely školského zákona odbory s ministryní průběžně jednají. Stejně jako kraje daly ministerstvu školství čas do konce března na další přípravy, než se bude případně diskutovat znovu.

Kraje se postavily Valachové: Na rušení praktických škol není nikdo připraven

Ačkoliv se v posledních dnech objevují informace o odkladu inkluze, ministerstvo školství sdělilo, že vyhláška neposouvá účinnost příslušných ustanovení školského zákona. Bylo jen prodlouženo přechodné období na novou diagnostiku dětí, které už v systému jsou. Místo původně plánovaného roku jsou to dva, aby to poradny zvládly.

Školy tak mohou od září až do 31. srpna 2018 poskytovat podporu podle staré i nové formy doporučení. „To však platí pouze pro případ, kdy žák prozatím nemá doporučení školského poradenského zařízení k poskytování podpůrných opatření podle úpravy nové,“ doplnilo ministerstvo. Předpokládá se, že současní žáci budou nově vyšetřováni postupně.