9°C
Řecku hrozí dočasné vyloučení ze Schengenu. „Zvětšuje se tlak,“ říká Chovanec
Prioritou při řešení migrační krize je nyní bezpečnost, řekl českým novinářům ministr Milan Chovanec na okraj dnešní neformální schůzky ministrů vnitra zemí Evropské unie v Amsterodamu. Pokud se Řecku v řádu týdnů nepodaří situaci s uprchlíky na svém území zvládnout, nevyloučil český ministr ani možnost krátkodobého vyloučení této země ze schengenského prostoru volného pohybu.
"Tlak na Řecko se, dejme tomu, zvětšuje," poznamenal dnes Chovanec. Česko podle něj dlouhodobě upozorňuje, že každá země evropské osmadvacítky musí plnit své povinnosti, což také Řekové musí brát vážně.
Český ministr nevěří ujišťování, které zní například z Evropské komise, že v příštích čtyřech týdnech začnou na řeckém území skutečně fungovat takzvané hotspoty. Tedy místa a týmy "třídící" migranty, kterých do Řecka stále každý týden přibývá několik tisíc. "Je to utopie," myslí si Chovanec.
Dnes v Amsterdamu opět zopakujeme to, co říkáme dlouhé měsíce: Nechceme stálé kvóty, nic neřeší. Teď je prioritou ochrana hranic Schengenu.
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) 25. Leden 2016
Spoléhat se podle něj dlouhodobě nedá ani na dohodu s Tureckem, na kterou se jako na podstatnou součást řešení nynější migrační krize unie soustředila na konci loňského roku.
Na rozhovor Milana Chovance s novináři po příjezdu do Amsterdamu se podívejte:
Dostane Řecko padáka ze Schengenu?
Česko a další země takzvaného Visegrádu (V4), tedy Slovensko, Maďarsko a Polsko, jsou připraveny Řecku pomáhat, upozornil ministr. Není však prý možné tolerovat dlouhodobou nefunkčnost ochrany vnější hranice unie.
Záložní variantou by mohlo být "krátkodobé vyloučení Řecka" ze schengenského prostoru a vznik nové bariéry, kde by bylo možné uprchlíky zadržet, identifikovat a zpět poslat ty, kdo na azyl v unii právo nemají. Mezi migranty jsou podle českého ministra "jednotky případů" těch, kdo záměrně skrývají svou totožnost a je třeba je odhalit.
Chovanec se v pondělí, stejně jako nedávno český premiér Bohuslav Sobotka, v této souvislosti zmínil o posílení ochrany makedonské a bulharské hranice se Řeckem.
Na neformální schůzce v Amsterodamu chce ale nynější nizozemské předsednictví unie probrat především postoj členských zemí k prosincovému návrhu Evropské komise na vznik společné pobřežní a pohraniční stáže EU. Obsahuje i kontroverzní nápad, aby tato instituce, která by měla mít 1500 či 2000 lidí, mohla v budoucnu zasahovat na území členské země i bez jejího souhlasu.
Zemím V4 se takový návrh příliš nezamlouvá, protože nemají s případným pozváním pomoci problém. "Na druhou stranu, kdyby si stát v budoucnu při problému o pomoc neřekl, riskuje, že by ho ze Schengenu vyloučili," podotkl Chovanec. Není podle něj možné dlouhodobě tolerovat nefunkčnost ostrahy části vnější hranice EU.
Vznik pohraniční stráže kritizoval v posledních dnech český prezident Miloš Zeman. 1500 vojáků je podle něj "karikatura stráže" a členské státy si mohou dovolit, aby každý postrádal například 500 nebo tisíc mužů. Stráž by pak tvořilo 14 až 28 tisíc vojáků. Zemanovi se také nelíbí, že Unie chce tento návrh projednávat až půl roku.
Podívejte se na společné foto ministrů vnitra EU před jednáním:
To bude na jaře mazec a těch vošu.kanejch děvek v doičlandu
