7°C
Vize pro rok 2030: Uprchlíci, války, auta bez řidičů a orgány z 3D tiskárny
Větší využívání robotů a umělé inteligence. Další rozvoj nanotechnologií či 3D tiskáren, které by mohly vyrábět i lidské orgány, mířící následně k transplantacím. To jsou některá z témat, o kterých na Světové ekonomické fórum (WEF) vyrazili řečnit a debatovat experti, politici, ale i celebrity. Nechybí samozřejmě ani téma migrační krize a válek například s Islámským státem. A ani chmurné předpovědi budoucnosti.
Švýcarské lyžařské středisko Davos zapadlo sněhem, to však nijak nezabránilo organizátorům, aby ve středu odstartovali program 46. ročníku Světového ekonomického fóra.
Řešit se na něm mají i aktuální otázky útoků islámských radikálů a uprchlická krize, ale také třeba pokles cen ropy, změny klimatu, boje s nemocemi typu eboly či překotný technologický vývoj. A tak hned zkraje došlo třeba i na „předváděčku“ multifunkčního robota HUBO jihokorejského profesora Oh Jun-Ho.
Revoluce v technologiích
Hlavním tématem je totiž „Zvládání čtvrté průmyslové revoluce“. Otázky technologického pokroku zkoumala agenda WEF i v loňském roce, kdy podnikla mj. průzkum, jaké zásadní změny lidé v nejbližší budoucnosti očekávají. Dotázala se přes 800 odborníků, akademických pracovníků, ale i běžných lidí napříč kontinenty a věkovými kategoriemi.
Přes 75 procent z nich se pak přiklonilo k tomu, že v horizontu 10 let bude oblečení 10 procent všech lidí připojeno k internetu a 3D tiskárny se budou používat k výrobě prvních aut, potravin, ale také lidských orgánů, určených k následné transplantaci. Průzkum tak poukazuje na to, že právě třeba od 3D tiskáren se očekávají velké věci. Lidé v něm však vyjádřili i přesvědčení, že například 10 procent všech aut v USA budou tvořit auta „s autopilotem“, bez řidičů.
Technologie však nepřinesou jen pozitivní věci, upozorňují odborníci. WEF před zahájením zasedání totiž také zveřejnil prognózu, podle které přijde 15 ekonomik světa kvůli robotům a dalším hlubokým změnám na pracovním trhu v příštích pěti letech o více než pět milionů pracovních míst.
Chmurné vize budoucnosti: Úpadek a války
Anja Kaspersen a Isabel de Sola v téhle souvislosti vypracovaly i poněkud odlišný pohled na to, jaký bude rok 2030. Upozorňují, že „geopolitická a mezinárodní bezpečnostní situace je v pohybu a zpochybňuje předpoklad společenského, politického a hospodářského pokroku“.
Agenda fóra vypracovala tři scénáře pro rok 2030. Chmurné, nutno dodat. Reflektují současné negativní trendy jako třeba válku s teroristy i prohlubující se propast mezi bohatými a chudými. Jaké jsou tři černé scénáře podle diskuzí agendy WET s dvěma stovkami odborníků?
• Opevněná města (Walled cities): Státy nedokážou čelit výzvám poskytování služeb pro všechny své obyvatele, což ještě více rozevře nůžky mezi bohatými elitami a chudými. Posílí se autoritářské vládní prvky, každá vláda se stará hlavně o své, což přinese postupné odumírání mezinárodních organizací. Vzácnými obchodními komoditami se stane čistá voda či čerstvý vzduch. Kvůli změnám klimatu, ale také kvůli hledání bydlení budou nuceny migrovat další masy lidí, nejen klimatičtí, ale i sociální migranti. Chudí mladí se budou stále více spolčovat do gangů.
• Silné regiony (Strong regions): Druhý scénář je založen na tom, že se větší podíl bohatství nahromadí na východě a jihu, což povede k semknutí nových regionů či odumírání organizací typu OSN. Vlády budou více využívat moderní technologie k ovládání svých občanů, ale i k mírnění vnějších hrozeb. Firmy mají omezené možnosti obchodu mezi jednotlivými regiony.
• Válka a mír (War and peace): Technologie se mění, velké ekonomiky však stagnují, globální obchod klesá. Zanikají staré světové pořádky jako třeba kolektivní snaha o mírový proces a vojenskou ochranu či společná politika na ochranu životního prostředí. Roste napětí v oblasti jaderné energetiky a zbrojení, které hrozí konfliktem velmocí. Mír je velmi křehký, hrozí nové války. Hospodářské priority vysoce předčily např. dodržování lidských práv.
Gauck: Je třeba více solidarity s uprchlíky
Vystoupit na fóru se chystá řada světových politiků. Třeba britský premiér David Cameron, americký viceprezident Joe Biden a ministr zahraničí John Kerry či ministryně zahraničí EU Federica Mogherini.
Svůj proslov má již za sebou německý prezident Joachim Gauck. Ostře v něm kritizoval nedostatek evropské solidarity v nynější migrační krizi. Nespokojenost dal najevo především nad přístupem bývalých komunistických zemí. Podle Gaucka je pochopitelná obava středoevropských států ze změn a jejich velká starost o zachování národní identity.
„Ale jen stěží mohu pochopit, když solidaritu s pronásledovanými odmítají právě země, jejichž politicky pronásledovaní občané se sami solidarity dočkali,“ uvedl Gauck a připomněl tak období, kdy ze zemí komunistického bloku, včetně bývalého Československa, utíkali na Západ lidé nesouhlasící s režimem.
„Opravdu chceme, aby velké historické dílo – Evropa míru a prosperity – ztroskotalo na problému kolem uprchlíků? Nikdo, skutečně nikdo to nemůže chtít,“ zdůraznil německý prezident, který se rovněž vyslovil proti zavedení hraničních kontrol uvnitř Evropy. Upozornil, že ztráta svobody pohybu by nebyla dobrým řešením.
Bez delegace KLDR
Zasedání WEF, která byla původně čistě podnikatelskou konferencí, se často setkávají s kritikou, že jsou odtržena od reálného světa. Mnoho účastníků ale poukazuje na praktické výhody toho, že se tolik lidí z oboru může setkat na jednom místě.
Například loni byla v Davosu uzavřena dohoda o mezinárodním záchranném programu pro Ukrajinu. Letos se v nejvýše položeném evropském městě (1560 metrů nad mořem) očekává více než 40 hlav států a vlád.
Tématem k diskuzi bude zřejmě i nedávný jaderný test Severní Koreje. WEF, který loni tuto izolovanou zemi do Davosu pozval, po záležitosti s testem pozvánku pro severokorejskou delegaci zrušil.
Celou konferenci přitom provází vzhledem k obavám po teroristických útocích v Paříži i výrazně zpřísněná bezpečnostní opatření.
„Svět stále řídí muži. A nevede se jim to dobře“
Vedle politiků však do Davosu vyrazily i stovky čelních představitelů světového byznysu. Ale také celebrity. Mezi řečníky jednotlivých konferencí a panelových diskuzí je třeba zpěvák U2 Bono Vox, očekává se i účast herce Leonarda DiCapria.
Přicestovali i šéfové velkých mezinárodních firem, jako je Microsoft nebo General Motors, dále špičkoví vědci. Svůj proslov pak má za sebou i jedna z nejúspěšnějších manažerek světa Sheryl Sandberg z Facebooku. A přidala své „slovo do pranice“. Upozornila na to, že pouze 11 žen na světě je hlavami svých států a 10 šéfkami vlád.
„Muži stále řídí svět – ale nejsem si jistá, že jim to jde příliš dobře,“ upozornila s tím, že pokud se to nezmění, lidé budou v budoucnu trpět. „Znamená to i to, že nejsme schopni využít plný talent populace,“ dodala účastníkům WEF v Davosu.
Švýcarský kongres pak kromě vystoupení zajímavých osobností přinese i řadu statistik týkajících se všech možných oblastí. Včetně nárůstu lidské populace či rozmach největších světových měst.
Témata:
Související
Jen vymytá hlava může srovnávat odchod z Československa po roce 68 s dnešní okupací muslimů Evrapy. Od nás odcházeli lidé stejné kultury, zvyků, všichni s použitelnou kvalifikací, kteří neměli problém s uplatněním. Odešly snad od nás miliony negramotných? Požadovali snad lidé, kteří od nás odešli, neustálé výjimky ze všeho? Vytvářeli někde no-go zóny, do kterých se bojí vlézt i policajti? Znásilňovali sem tam děti, staré lidi, loupili v obchodech jak na běžícím pásu - že řetězcům proplácejí ztráty způsobené imigranty? Atd. atd. Ať raději drží zobák - zničí celou evropskou kulturu a ještě si budou vyskakovat.
