České matky s dětmi ve spárech norské sociálky. Známe šest případů
Eva Michaláková se svými syny a matka devítiměsíční holčičky s nemocnými ledvinami netrpí samy. Případů, kdy se do spárů norské sociálky dostaly děti českých rodičů, je více. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) poukazuje na další čtyři, které se týkají českých občanů.
V Česku zájem o praktiky norské sociálky Barnevernet odstartoval případ Evy Michalákové, která přišla o své dva syny Davida a Denise v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. Chlapci skončili v pěstounských rodinách, každý v jiné. Mladší míří k adopci.
Mezitím poněkud „prošuměl“ případ Daniely Lode s kuriózním spouštěčem – po své dceři hodila zimní čepici a viděl to soused...
Nejnovější je případ české matky a jejího norského partnera, kterým na Štědrý den v prosinci 2015 oznámila sociálka odebrání jejich devítiměsíční holčičky s nemocnými ledvinami. Roli patrně sehrál především konflikt s pracovníky nemocnice, kde holčičku léčili.
Celkem šest případů. Včetně odebrání po svařáku
„Ještě jsou další tři případy,“ prozradil Blesk.cz Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Co vím, případů je tedy šest, které se staly českým občanům. V jednom byly odebrané tři děti, v jednom jedno dítě a v jednom případě bylo odebráno dítě po návštěvě matky v restauračním zařízení, kde matka si dala se svou rodinou před Vánoci svařák. To dítě bylo později zase vráceno,“ dodal europoslanec.
Celkově se pak případy odebírání dětí v Norsku týkají mnoha zemí, ne všichni rodiče však chtějí své kauzy medializovat. Někteří se obávají, že by jim to při jednání s norskou sociálkou přitížilo. Čeští kritici Barnevernetu tvrdí, že sociálka rodiče dokonce zastrašuje, aby se na své diplomaty neobraceli.
Paní Daniela Lode to udělala, ale na jejím případu to nic nezměnilo. V době, kdy se vše stalo, žila v Norsku již 11 rokem. V lednu 2014 se však nepohodla se svou tehdy osmiletou dcerou, která si odmítla vzít na hlavu čepici.
Daniela Lode: Dceru dali norskému otci
„Volal mi Barnevernet, dvě ženy. Oznámily mi, že moje dítě již nepřijde ze školy,“ líčila před rokem ČT. Soudy následně svěřily její dceru do péče otci, se kterým se rozvedla. Otec tvrdil, že na péči o dceru není Daniela dostatečně vyzrálá a že ji špatně vychovávala. Stačilo to. Když se paní Lode pokusila sjednat nápravu, Barnevernet ji „odpálkoval“. Stěžovala si proto i na diskriminaci cizinců. „Měli své fráze, že případ je uzavřený, otec je správný a dcera matku nepotřebuje,“ dodala v ČT.
„Mám informaci naposledy z léta, že Daniela Lode pořád řešila konflikt s Barnevernetem. Přístup k ní byl daleko více nevyvážený než k norskému otci její dcery, což je ale problém v mnoha členských státech EU. V tomto případě na ni ale úřednice byla poměrně dost vysazená a nedocházelo tam k žádnému dalšímu posunu,“ řekl Blesk.cz Zdechovský.
„Matka hodila po dceři čepici, viděl je soused a ten ji udal. Není to první takový případ. Soused uvedl, že matka dceři nadávala, že ji bila, ale jen to dokumentuje to, že řada sousedů spustí mechanismus odebírání dětí na základě toho, že si všimne nějaké pro ně podezřelé situace, aniž by třeba znali kontext,“ dodal europoslanec za KDU-ČSL.
O následných postupech Barnevernetu kriticky mluví také hlava státu Miloš Zeman. V 5. díle pořadu „S prezidentem v Lánech“ označil norskou sociálku za „gangstery“.
megatipy tečka com