Můžeme si vyfotit váš kryt na telefon?

„Ano, mám na krytu telefonu Putina, ale nedělejme z toho komedii.“

Vy jste mi kdysi řekl, že to je vtip…

„Ne. Já jsem vám řekl: když už mi ten kabát ušili, nevidím jediný důvod, proč bych nemohl mít na krytu zobrazení pana Putina.“

Není to recese?

„To nechám na čtenářích Blesku. Když vidím spousty lidí, co mají americkou vlajku na tričku, co to je?“

Může to být vše od ironie po vážnou věc.

„Někdo má vlajku norskou, někdo ruskou. Zůstanu tedy v tom kabátu a budu mít pana Putina i na krytu.“

Máte Vladimira Putina i v telefonu?

„Závidím lidem, kteří dopracují svůj život tak, aby uměli žít bez telefonu. A jsem přesvědčen, že to má pan Putin podobně.“

Jak dobře ruského prezidenta znáte?

„Potkal jsem ho dvakrát v životě. V obou případech, když jednal s Milošem Zemanem.“

Proč se tedy mluví o vašich nadstandardních kontaktech na vysoké úřady v Moskvě?

„V Rusku jsem žil a pracoval deset let, což mi umožnilo vypracovat portfolio kontaktů. Není to tak, že jsem nepoznal lidi, kteří byli součástí garnitury Ruské federace. Ale nebyl jsem nikdy tím, který by jezdil na tajné schůzky či zasahoval do nějaké vysoké úrovně politického života.“

Tedy nejste agent. Ale říká se, že jste nebezpečný muž.

„Nebezpečný muž může být ten, který je podlý. Nebezpečný muž může být ten, který má násilnické sklony. A nebezpečný muž může být ten, kterému do vínku byla nadělena dobrá paměť. Nevím, kdo to tvrdí ani jaký to má mít podtext. Ale díky tomu, že dnes mám dvě děti, objevila se ve mně jedna vlastnost, a tou je zodpovědnost. Takže nebezpečí nevyhledávám.“

Počítal jste někdy, kolik jste dal do politiky milionů korun?

„Přehledy o veškerých našich kampaních jsou k dispozici. Existují zprávy o hospodaření politických stran, které se podávají do Poslanecké sněmovny. Na tom nebylo nikdy shledáno nic, co by bylo hodno šetření, natožpak aby tam přispívala nějaká ruská společnost jako Lukoil (Nejedlý pro ni pracoval, pozn. red.), protože to zákon o financování politických stran nedovoluje.“

Takže nespočítal?

„Já si nevedu deníček obnosů, které jsem převedl na věci, v nichž jsem se sám angažoval.“

Zeptám se jinak: proč jste financoval Stranu práv občanů a kampaň pro zvolení Miloše Zemana prezidentem? V byznysu se tomu říká »strategická investice «.

„Když se Miloš Zeman roku 2010 rozhodl vrátit do politiky, tak jsem to bral jako povinnost. Čím může člověk přispět? Tím, co má k dispozici. A já nemohl být jenom tlachal, který bude vyprávět, že se Zeman musí vrátit do politiky, a pak čekat na zápraží, co se stane.“

A odměnou vám byla možnost nahlédnout do prvního úřadu v zemi.

„Ten, kdo mě zná, ví, že tohle nejsem já. Nikdy jsem nestavěl strategii na tom, abych využíval funkce Miloše Zemana k prosazování vlastních zájmů a ještě v tom hledal životní perspektivu. Byl jsem zvyklý žít před Milošem Zemanem a jsem přesvědčen, že bych dovedl žít, i kdyby se prezidentem nestal. Našeho vztahu si ceníme oba dva a je to spíše úroveň lidská.“

Kdy jste se poprvé setkal se jménem Zeman?

„Na přelomu let 2001 a 2002, kdy jsem byl zaměstnancem společnosti Plynostav Pardubice. Šlo o jednání s tehdejším ruským premiérem Kasjanovem a Miloš Zeman velmi apeloval, aby Rusko dodržovalo závazky vůči českým exportérům.“

Jak na vás působil?

„Mnoho lidí mluví takzvaně vzduchem, že je tam mnoho slov, ale málo obsahu. A já našel zalíbení v Zemanovi proto, že on to má naopak. Dodnes jsem překvapen z úrovně debaty, z přehledu toho člověka, z jeho názorů na život. Někdo neříká nic a něco si myslí a užírá se. Ale toto byl člověk, který vždy říkal to, co si myslel.“

Jak vypadalo první osobní setkání?

„To bylo poté, co Miloš Zeman prohrál nepřímou volbu na prezidenta a odstěhoval se na Vysočinu. Začal jsem tam pravidelně jezdit roku 2004 a přitahovala mě jeho vůle žít o samotě, což pro některé bývá problém. Až později jsem pochopil, že od něčeho odpočívá.“

Kde vznikla ta iniciativa jet na Vysočinu?

„Není tajemstvím, že naše cesty byly v jednu chvíli sdíleny s panem Šloufem (lobbista, dřívější Zemanův nejbližší spolupracovník, pozn. red.), že jsem s ním sdílel kancelářské prostory takřka deset let a že jsme byli kamarádi. On mě odvezl k Miloši Zemanovi.“

Jen tak, na kus řeči, bez záměru? Bez strategie?

„Byl jsem dotázán a neviděl jsem důvod, proč to odmítnout. To nepatří do běžného života, že se lidé navzájem seznamují?“

Jak často jste na Hradě? Máte tu kancelář.

„Je to nějaká každodenní návštěva těchto prostor, někdy je to hodina, někdy tři, někdy půlden.“

Miloš Zeman opět na Blesk.cz. Pořad „S prezidentem v Lánech“ již tuto neděli od 11:00 sledujte na Blesk TV.

Vaše funkce není nijak honorována. Co vás k ní motivuje?

„Mně bude padesát let. Dovedl jsem si udělat prostor, abych plnil závazky vůči tomu, co dělám v komerční sféře. A vzpomínám, jak mi můj děd říkal, že po každém má něco zůstat. I já bych to tak chtěl.“

Tedy vy jste schopen tady strávit i půlden. A neděláte to kvůli penězům, neděláte to kvůli kontaktům ani kvůli vlivu na hlavu státu?

„Kdo zná trošičku Miloše Zemana, ví, že nelze mít vliv na Miloše Zemana.“

Anebo se tím všichni zaštiťují a vytvářejí falešný obraz totální nezávislosti prezidenta?

„Pokud někdo tvrdí, že má vliv na Miloše Zemana, je to lhář. A pokud si někdo myslí, že má vliv na Miloše Zemana, tak je to hlupák. K těm kontaktům: můj život byl velmi rychlý. A svět, který jsem poznal, mi vytvořil portfolio takových kontaktů, že na jeden život by to stačilo. Samozřejmě to neznamená, že se člověk necítí poctěn, když ho prezident vezme na zahraniční cestu a tam může vidět mocnáře tohoto světa. Ale rozhodně to není o tom, že bych hledal přes tento úřad něco, co mi v životě chybí.“

Splácíte 17milionovou hypotéku na dům. Máte dvě firmy, jejichž činnost je mlhavá, nemají webové stránky. Z čeho žijete?

„Vždycky jsme dělali obchod s komoditami, které byly součástí petrochemie, vždycky jsme obchodovali s technologiemi, které jsou součástí petrochemie.“

Takzvané provýchodní směřování prezidentovy zahraniční politiky je připisováno hlavně vám. Jak moc vás v těchto věcech poslouchá?

„Minulý týden jsem četl statistiku, kde se porovnává exportní bilance ČR vůči Rusku. Za loňský rok byl pokles jedna třetina. Věnovat se tomu trhu, aby se pokles neprohluboval, je velmi důležité. A pokud k tomu média dají slovo »východní«, tak to se mám začít učit jiný jazyk a mít jiné ambice, kam dát těch 30 miliard exportu? Klidně. Ať mi někdo dá radu, protože když nebude export, tak výrobky přestanou mít uplatnění na trhu, lidé budou bez práce. Když se skloňují lidská práva, víte, co já považuji za největší lidské právo? Právo na práci.“

Vaše bývalá firma Lukoil Aviation Czech je nyní v likvidaci a stát po ní chce vymáhat pokutu 30 milionů korun, protože mu dluží letecký petrolej. Vy s tím nesouhlasíte. Proč?

„Ve chvíli, kdy Lukoil odebral od Správy státních hmotných rezerv petrolej, tak za něj zaplatil. Nešlo o žádnou obměnu.“

Tedy 300 milionů jste tehdy zaplatili?

„Ano. U kerosinu je doba skladování jeden rok. Stát nás přivítal jako partnera, který jim komoditu vyskladnil a zaplatí za ni i vyšší než tržní cenu. Někdo pak vymyslel právní obezličku, že Nejedlý bude platit penále za to, co zaplatil a nedodal. To je paradox. Podíval jsem se na cenu komodity dnes. Je to 7,5 koruny za litr. Já tehdy zaplatil 9 korun. Jestli umím počítat, tak by toto pro stát bylo ziskové. My počkáme na rozhodnutí druhé instance (soudu, pozn. red), které bude finální. A když shledá, že Lukoil dluží peníze, tak budou zaplaceny.“

Fotogalerie
12 fotografií