Horáček o Ortelu: Naivní, ale chápu, proč Hnídek za uprchlické krize zaujal

„V zemi křesťanů mešita stojí...,“ zapěl o víkendu před příznivci Bloku proti islámu i s opět se zjevující politickou zombie Miroslavem Sládkem na Václavském náměstí Tomáš Ortel. Stala se z toho jakási hymna odpůrců běženců.

„Mešitu jsem si poslechl několikrát. Působí na mě hlavně naivním, neumětelským dojmem, ale kdyby se to netýkalo zrovna toho tématu, tak já bych v tom dokázal najít i nějaký půvab,“ řekl Blesk.cz s úsměvem textař Michal Horáček.

Vzpomenul jednoduchost a chytlavost lidových nebo tzv. kramářských písní. „Nebyly v nich většinou bůhvíjaké rýmy, ale mohlo to být právě tou naivitou a bu-bu-bu hrozivostí, třeba o nějakém mordu nebo prorokující vojnu s Turkem,“ našel Horáček přirovnání pro tvorbu Ortelu.

Vzápětí však varuje: „Problém tedy není v tom, že to není příliš dobře formálně udělané, ale v tom obsahu a ve vyznění. V době, kdy je třeba obavy, dosahující někdy hysterických podob, spíš krotit a zvládat je dospěle, ta Mešita je naopak infantilním způsobem kouká ještě vybičovat. A vybičované vášně mohou být nebezpečné. Ne islamistům, ti mají songy pana Hnídka úplně na háku, ale nám samotným. Ostatně, už Masaryk říkal: ‚Rozčilení není program‘. A ještě dodám tohle: jakkoli si pan Hnídek dal tvrďácký pseudonym Ortel, není na těch písních vůbec nic odvážného, i když se tak snaží tvářit. Odvaha je potřeba k tomu, aby člověk šel proti převládajícím názorům, zatímco tohle jde s mohutným proudem a jemu nadbíhá.“

Xenofobní Ortel v přímém přenosu? Nic nezákonného, krčí rameny televizní rada

Úspěch Ortelu ve Slavíkovi: Otočil bych se nebo pískal, říká Horáček

Ortel každopádně v Českém slavíku zabodoval. V kategoriích nejlepší kapely i zpěváka se probil až na stupně vítězů. Diskuzi vyvolala následná (ne)reakce těch, kteří v tu chvíli ceremoniálu přihlíželi. Schválili svým mlčením a nekonáním tvorbu Ortelu? Posvětili jeho úspěch v anketě, o které Horáček na rovinu říká, že ji nesleduje, nechodí tam, protože ho ostatně ani nikdo nezve a extra se ani necítí být součástí populární hudby, o které anketa je?

„Já bych to zas tolik nepřeceňoval. Hodně lidí mezi těmi, co seděli ve Státní opeře, patrně vůbec skupinu Ortel neznali. A já se tomu nedivím, spíš bych divil, kdyby ji znali. To bych říkal: ‚Vy tu skupinu Ortel fakt posloucháte?‘ Pravda, mohli se s ní seznámit poté, co několik dní před ceremoniálem o nastávajícím posluchačském ocenění média referovala. Zrovna já bych si to někde na YouTube našel, mě by to zajímalo, nicméně ostatním – třeba Karlu Gottovi, který měl tutově jiné starosti – to nemohu předepisovat jako povinnost. Proto mám dojem, že to znala jen menší část přítomných. A je dost možné, že nemálo z toho zbytku proti Ortelu a jeho repertoáru nic nenamítalo prostě proto, že jeho názory sdílí. Takže těch, kteří to jednak znali, jednak jim ty věci byly proti mysli, asi mnoho nebylo. A kdo ví, jestli tam byl vůbec někdo takový, jak to máme taky vědět? Takový postoj bych poznal jen podle toho, že by někdo demonstrativně odešel nebo třeba zapískal. A to mě vážně zaujalo: odjakživa platí, že kdo mlčí, souhlasí. Nebudu si tady honit triko a prohlašovat, že bych odešel, když je zřejmé, že bych tam ani nepřišel, a dodávám, že to nesleduju ani v televizi. Ale ptáte se mě teď, a tak řeknu: obsah a zacílení těch několika písní Ortelu, co jsem si pustil, se mně osobně opravdu příčí. A svoje důvody jsem už uvedl,“ řekl Blesk.cz Horáček.

„Pro Alláhovu slávu uříznou ti hlavu.“ Ortel zazpíval demonstrantům proti islámu

Ortel boduje kvůli obrovské migraci

Horáček narazil i na fakt, že píseň Mešita skupiny Ortel má dnes na YouTube 3,18 milionu zhlédnutí. „Nedá se popírat, že to něco znamená. Nezasloužila se o to žádná placená reklama, to je úplně nepochybné. Zakázat Mešitu by bylo možné a správné výhradně v tom případě, že by porušovala platné zákony. Porušuje je? Nevím. Ale vím, že dokud takový... ha ha... ortel... nevyřkne soud, bude na YouTube dál přístupná a lidé si ji, tak jako dosud, budou pouštět z vlastního svobodného rozhodnutí. Mně se ten song fakt nelíbí, ale rozhodně si nemyslím, natož abych to vykřikoval, že ti, které to zajímá, jsou všichni kryptonacisti. Vnímám to tak, že se vztahuje k mohutnému, bezprecedentnímu fenoménu v našich životech, kterým utečenecká krize opravdu je. Bezprecedentní ne v tom, že lidé prchají ze svých domovů někam úplně jinam, tak tomu bylo po celou historii a Češi v tom jistě figurovali taky, ale v jejich výrazné kulturní jinakosti a hlavně v závratnosti jejich počtu. A ještě v obtížnosti pochopení celého toho jevu v jeho složitosti. Těžko se divit, že to vyvolá pocit ohrožení. A pak přijde někdo, kdo na tu složitost zareaguje jednoduše – a to je pak úleva! Jenže život není jednoduchý,“ dodal při rozhovoru pro Blesk.cz Horáček.

Jak Horáček vnímá migrační krizi? Jak bojovat s naším strachem a obavami a proč bychom podle něj měli ne ke všem, ale po racionální úvaze aspoň k některým z uprchlíků přistupovat s větším pochopením a velkorysostí? Čtěte v další části velkého rozhovoru s Michalem Horáčkem v následujících dnech.