7°C
Velký pátek bude svátek. Den volna navíc čeká už jen na Zemanův podpis
Nejspíš už příští rok se pracující můžou těšit na to, že se počet státních svátků rozroste o velikonoční Velký pátek. Návrh o jediný hlas prošel ve středu Senátem a nyní už zbývá pouze podpis prezidenta. Státních svátků tak bude celkem 13.
S návrhem na vznik nového státního svátku, kdy budou mít lidé nárok na den volna, přišli lidovci. Argumentovali tím, že podobná praxe je i v jiných evropských zemích, navíc se podle nich v současnosti mnohé domácnosti potýkají s nesouladem, kdy děti mají obvykle o tomto dni velikonoční prázdniny, ale jejich rodiče si musejí vzít dovolenou.
Předseda lidoveckých poslanců Jiří Mihola připomněl, že Velký pátek, kdy se připomíná biblické ukřižování Ježíše Krista, byl v tehdejším Československu státním svátkem až do roku 1951, kdy jej zrušili komunisté. Ti se také během středečního hlasování postavili odmítavě, stejně jako zemanovci (SPO). Celkem pro novelu v Senátu hlasovalo 38 ze 75 přítomných senátorů.
Škromach chtěl uzákonit den seniorů
Důvodem těsného hlasování bylo to, že řada senátorů chtěla novelou 17. listopad, který je Dnem boje za svobodu a demokracii, opět oficiálně připomínat i jako Mezinárodní den studentstva. Na hlasování o tomto doplnění, které doporučoval senátní výbor pro lidská práva, se ale nedostalo.
Senátoři odmítli také návrh místopředsedy horní komory Zdeňka Škromacha (ČSSD), aby se významným dnem stal 1. říjen coby Mezinárodní den seniorů.
V ČSSD se neshodli Dienstbier a Štěch
Ani na uzákonění Velkého pátku jako státního svátku nepanoval v Senátu jednotný názor. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) poukazoval na to, že podle Listiny základních práv a svobod se stát nesmí vázat ani na výlučnou ideologii ani na náboženské vyznání a že 70 procent Čechů je bez vyznání.
Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) namítl, že Velký pátek je součástí křesťanských kořenů české státnosti. „Ať se to komu líbí, nebo nelíbí, tak křesťanství je jeden z nejsilnějších kořenů naší státnosti,” prohlásil. Jiří Čunek (KDU-ČSL) dodal, že chápání křesťanské Evropy, „rozmělněné jen do lidskoprávních tezí”, je jednou z příčin současného dění na starém kontinentu, eskalovaném migrační krizí.
Ministerstvo financí podle důvodové zprávy spočítalo, že den volna by ekonomiku připravil o 0,4 procenta ročního hrubého domácího produktu. Reálný dopad by prý ale byl podle jiných výpočtů mnohem nižší, nejvýše 0,1 procenta. Dopady na hospodářství by tak byly údajně zanedbatelné. Právě ekonomickými dopady dalšího volného dne argumentovali odpůrci rozšiřování státem uznávaných svátků.
Nebylo by lepší kdyby se nedělalo celý rok a jen uzákonit pár dní pracovních? Za co ti zákonodárci dostávají peníze, když vymýšlí takové kraviny?
