Ubodaný student, narušená žena. Kdy se změní systém léčby po tragédii ve Žďáru?

„Moc se zatím nezměnilo, bohužel,“ těmito slovy okomentoval po roce tragédii smutný otec zavražděného studenta Petra Vejvody. Ani zlepšení zabezpečení škol podle něj nemůže podobným událostem stoprocentně zabránit.

Poslanci ve sněmovně diskutovali ale hlavně o tom, jaké změny se podařilo prosadit v oblasti ochranné léčby, především té ambulantní. Právě propuštění žďárské vražedkyně z nemocnice, které povolil soud, umožnilo, že se žena měla léčit se schizofrenií pouze ambulantně. Připravila přitom ale o život šestnáctiletého studenta. Před soudem pak přiznala, že dokonce před vraždou vysadila léky.

Debatovalo se za zavřenými dveřmi, jak ale prozradila bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková, během diskuse poslanců, soudců a zástupců ministerstev spravedlnosti a zdravotnictví padla i ostrá kritika k postupu prací.

Největší problém trvá: Nedostatek psychiatrů

I když některé zákony už změn doznaly, ten hlavní problém vyřešen není. A ani zákon ho nevyřeší. V Česku totiž kvapem ubývají psychiatři i soudní znalci v oboru. Těm přitom novou legislativou přibyla práce, například v oblasti posuzování svéprávnosti.

Nic, vůbec nic se za tu dobu nestalo, říká rok od smrti syna otec ubodaného Petra

„V České republice začíná být a bude nedostatek lékařů, například i v psychiatrii. Nemůžeme žádným způsobem nařídit někomu, aby dělal psychiatrii nebo že musí jít někam pracovat. Můžeme to podporovat formou rezidenčních míst. I soudy mají problémy, že znalců v psychiatrii je málo. Posudků je přitom vyžadováno stále více,“ řekl Blesku náměstek ministra zdravotnictví Josef Vymazal.

„Já jsem tomu nechtěla věřit. V celém Zlínském kraji je jediný dětský psychiatr,“ divila se po neveřejném jednání Válková. Změny v ambulantní psychiatrické péči by ale podle ní měly přijít už brzy. „Bude to v řádu měsíců,“ doufá Válková.

Ministerstvo zdravotnictví se snaží nedostatek psychiatrů řešit. Mimo jiné od nového roku zvedne platby za výkony ambulantní ochranné léčby. „Řeší se úhradová vyhláška, řeší se zatraktivnění oboru, změna vzdělávání, aby více psychiatrů šlo do oboru. Řeší se změny v ústavní léčbě i akutní péči,“ řekla k nedostatků psychiatrů Simona Papežová z Odboru zdravotních služeb ministerstva zdravotnictví, která se stará o uvedení změn do praxe.

Psychiatři už prý dokonce upozorňovali na to, že v malém počtu nezvládnou péči v dostatečné kvalitě. Někteří pak pacienty s nařízenou ambulantní léčbou rovnou odmítli přijímat. Zbavili se tak odpovědnosti i velké byrokracie.

„Spousta práce byla vykonána, která zatím bohužel není příliš vidět, ale ta reforma probíhá, změny jsou postupné. Můžeme říct, že ta péče bude komplexně jiná v roce 2022,“ dodává k tomu Papežová.

Rok od útoku ve Žďáru: Děti jsou stále v péči psychologů

Soudci cítí více odpovědnosti, na posudky ale musí spoléhat dál

Soudci si podle exministryně rok po tragédii na žďárské střední škole uvědomují mnohem větší odpovědnost při rozhodování o ukončení nebo neukončení ochranné léčby. Nadále ale musí spoléhat na doporučení soudních znalců, kterých ale ubývá stejně jako lékařů-psychiatrů.

„Bezprostředně po té události jsme udělali prověrku fungování praxe. Zjistili jsme, že jak u soudců, tak u státních zástupců byla zhruba třetina, která fungovala výborně, třetina, která fungovala přijatelně a pak třetina, možná nepracovala tak, jak bychom si představovali,“ analyzuje problémy ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) s tím, že se snažil rozšířit dobrou praxi mezi všechny státní zástupce a soudce, a to i formou školení.

„Změna té nejpodstatnější legislativy je v gesci Ministerstva zdravotnictví. Ten hlavní problém byl v praxi, ne v zákonech,“ míní dále Pelikán.

Před rokem ve Žďáru ubodala žáka schizofrenička. Hrozí další takové tragédie?

Soudcům se ale například nelíbí zrušení povinné kontroly pacienta s nařízenou ambulantní léčbou každé dva roky. Evropský trend je podle nich spíš opačný. Řešit by se měl také registr míst, která takovou péči poskytují. Soudy pak budou mít přehled o tom, kam mohou nemocné posílat.

Žďár není jediný, nemocní útočili na Plzeňsku i na Moravě

Sama žďárská vražedkyně Barbora O. útočila podle policie v Havířově už v roce 2012. Za napadení vychovatelky bránící sedmiletou holčičku ale potrestána nebyla. Důvod – její psychický stav.

Duševně zdravý nebyl údajně ani útočník z restaurace v Uherském Brodě. Zdeněk K. postřílel letos v únoru osm lidí, pak otočil zbraň proti sobě. Údajně ho okolí šikanovalo a úřady ho nechaly vlastnímu osudu. Psychicky labilní měla být i jeho manželka.

Naposledy na psychicky nemocného člověka doplatila v květnu knihovnice v Horní Bříze. Devětadvacetiletý Vlastislav A. chodil do knihovny na bezplatný internet. Z psychiatrické nemocnice ho propustili čtyři měsíce před tím. Zřejmě kvůli křivdě držel mladé knihovnici pod krkem nůž do té doby, než zavolala do televize. Chtěl mluvit s redaktory. Pak osmadvacetiletou Hanku bodl do zad. Na místě zemřela.