Vláda lepila "díru" v zákoně o zakázkách. Zapomnělo se totiž na zahraniční firmy

Karla Šlechtová nechala prý v zákoně "drobnou chybičku" (Autor: Blesk archiv)

Autor: zst, ČTK -

5. října 2015

•

12:18

Zákon o veřejných zakázkách, který v pondělí schválil kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD), měla ještě před jednáním podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vážnou trhlinu. Zatímco české firmy, které nemají transparentní vlastníky, se zakázek účastnit nemohly, stejná podmínka pro firmy ze zahraničí v zákonu chyběla. Šlechtová normu bránila s tím, že je úplně nová a nemůže být dokonalá. "Díru" vláda nakonec na poslední chvíli zalepila.

Složitý zákon, který musí Česko přijmout kvůli nařízení z Bruselu nejpozději 18.. dubna 2016, vznikal na ministerstvu pro místní rozvoj od začátku letošního roku. Původně bylo podle ministryně Karly Šlechtové (za ANO) k zákonu téměř neuvěřitelných 3500 připomínek. Většinu z nich se prý ale podařilo postupně vyřešit.

"Těch rozporů bylo 3 500, zásadních 1 500. My jsme to stáhli na 3 rozpory plus jeden z ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže - pozn. red.). Pokud ten zákon dnes nebude schválen, tak to rozhodně nebude tím, jak ten zákon ministerstvo zpracovalo. Je to nový zákon a nikdy nebude dokonalý," okomentovala chystanou legislativní změnu před dnešním jednáním ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO).

Zásadní chyba

Minimálně jedna z připomínek byla ale pro zákon zcela zásadní. "Mám výhradu, která je za více rezortů a která je zároveň v rozporu s koaliční smlouvou, a to je otázka přístupu zahraničních firem, které nemají jasnou a dohledatelnou majetkovou strukturu, tak aby se v tom režimu zakázek nemohly v budoucnu ucházet," řekl před jednáním vlády ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Závažný nedostatek ale vláda evidentně vyřešila, a to i ke spokojenosti ministra zemědělství. "I zahraniční firmy budou muset prokazovat v případě zájmu o veřejné peníze svou strukturu," řekl Jurečka. "Velice oceňuji kompromis, který se podařilo vyjednat až dnes na vládě," dodal.

"Ten zákon nejen implementuje evropská pravidla, ale také zjednodušuje systém zadávání veřejných zakázek a zachovává nebo dokonce zvyšuje transparentnost," okomentoval zcela novou normu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). "Ve sněmovně to bude tvrdý oříšek," poznamenal k dalšímu schvalování zákona.

Černá listina veřejných peněz. V zakázkách selhala města i ministerstva

Pokud by vláda zákon v podobě, v jaké ho ministryně Šlechtová na jednání přinesla, a parametry pro zahraniční firmy v něm skutečně chyběly, znamenalo by to konec pokusu o transparentnost veřejných zakázek, kterou měl přinést. Zároveň by byl diskriminační vůči tuzemským firmám. Platila by pro ně totiž mnohem přísnější pravidla než pro zahraniční konkurenci.

Nová norma, která určuje podmínky zadávacího řízení, například zakazuje uzavřít smlouvu s účastníkem tendru, který nesplňuje požadavky zákona či zadavatele. Původně také měla zvýšit limit pro povolené vícepráce na 50 %, ten ale nakonec zůstane stejný jako nyní, tedy 30 %.

Ministerstvo pro místní rozvoj chce rovněž u některých typů tendrů zakázat vybírání vítěze pouze podle nejnižší ceny, respektive zavádí více povinných hodnotících kritérií. Veřejným institucím chce umožnit zadávat zakázky na právní služby při soudních a správních sporech bez výběrového řízení. Zadavatel by také mohl vyloučit uchazeče, který se dříve neosvědčil.