Mravenci a larvy: Tak se jedlo v Evropském parlamentu. Dáte si taky?

Kulinářské představení Itala Floreho bylo součástí dvoudenního semináře "Co budeme jíst v roce 2025?". V rámci něj se živě debatovalo o nových potravinách na evropském trhu. A směrnici, která by měla jejich zavádění ulehčit. Pokud tedy v říjnu projde europarlamentem.

V případě nových potravin v EU nejde jen o potraviny s nanočásticemi vyrobené v laboratořích, ale také právě o tradiční hmyzí pochoutky, které se s oblibou konzumují třeba v Thajsku, na Srí Lance či v Mexiku, na evropský trh však mají vstup (prozatím) zapovězený. 

Na bruselském semináři je představoval mexický velvyslanec v Belgii Jorge Rueda Sousa. "V Mexiku se konzumuje hmyz odjakživa a asi to bude i nadále," říkal diplomat a popisoval jídlo z brouků (jumiles), mexických housenek, červů (maguey), kobylek (chapulines) či larev mravenců (escamoles).

Některé z těchto pochoutek pak připravil se svým španělským kolegou Ital Flore, šéfkuchař z neziskovky Nordic Food Lab. "Jsem ze Sardinie a ta je jedním z mála míst v Evropě, která udržuje naživu tradiční konzumaci hmyzu. Cítím se však součástí velké komunity lidí na světě, která jí hmyz," uvedl Flore.

Europoslanci se hádají: Budeme jíst i v Česku hmyz a klonované maso?

Jídlo budoucnosti by podle něj mělo být chutné, ale také udržet lidi zdravé. Potenciál vidí právě v hmyzu jako jednom z doplňků našich jídelníčků. Na výzkumu hmyzích pochoutek spolupracuje Nordic Food Lab také s univerzitou v Kodani, kterou na workshopu zastupovala kanadská výzkumnice Afton Halloran. Ta se rozhodla osvětlit i svou vlastní vášeň pro hmyz.

"Moje první zkušenost s konzumací hmyzu přišla v roce 2006 v Ugandě. Procházela jsem místním trhem a nabízeli mi tam místní delikatesy, kobylky. Říkala jsem si: To je dobré, proč to nejíme víc?" vzpomínala Halloran.

Co se podávalo přímo novinářům? První chod: Mravenci, servírovaní na kávové lžičce. Opražení, křupaví, zároveň se silně citronovou příchutí, která přetrvávala poměrně dlouho po konzumaci. Jak ostatně Flore připomněl, různé druhy hmyzu chutnají jinak, je také možné zvolit různé úpravy.

Druhý chod pak připomněl ony hmyzí delikatesy z mexické kuchyně. Šlo totiž o larvy a kukly mravenců, podávané na kukuřičné, kořeněné placičce. Tedy mexickou směs Escamoles. Opět výrazná a bohatá chuť, vůně nijak zarážející, výraznější koriandr, ovšem při bližším pohledu by však již řada strávníků měla patrně s konzumací problém. Samotné larvy totiž byly v pokrmu více než patrné.

Dobře vidět byla i vajíčka ve třetím pokrmu, vývaru ze cvrčků. Celkově šlo o jídlo nasládlé chuti a jak italský šéfkuchař upozorňoval, bez éček. Vajíčka byla poněkud mazlavější, nazdobené však okvětními plátky růží. Celkově vskutku netradiční pokrm. Inu, jiný kraj, jiný mrav. 

K celé hmyzí hostině se na závěr přidalo symbolické připití speciálním mravenčím ginem (Anty Gin). Na světlejší zítřky nových potravin v EU. Dostanou se mravenci a cvrčci za deset, dvacet nebo třeba padesát let i na stoly českých strávníků?

Ochutnávka hmyzu v europarlamentu: Mravenčí gin | Foto Blesk - Jaroslav Šimáček