Přiznává, že situaci podcenila. Angela Merkel čelí kritice kvůli uprchlickým kvótám i samotnému německému přístupu ke krizi, která tíží Evropu. Snáší se na její hlavu z různých stran a přibývá lidí, kteří ji dvakrát nemusí. Ozvali se chorvatská prezidentka či Poláci, tradiční odpor k německé kancléřce mají Řekové. V Česku patří mezi časté kritiky především exprezident Klaus.
Než Angela Merkel vyrazila do Bruselu na mimořádný summit EU k uprchlické krizi, připustila: "Tady jsme všichni, a z toho se nevylučuji, neviděli, že mezinárodní programy nejsou dostatečně financovány, že lidé hladoví v uprchlických táborech."
Přiznává, že situaci podcenila. Ve čtvrtek však opět byla zpátky v sedle, když se svým projevem vystoupila před německými poslanci ve Spolkovém sněmu. Mluvila tam i o dohodě na přerozdělení 120 tisíc uprchlíků skrze tolik diskutované kvóty. Merkel to označila jen za první krok, následovat musí další. "Jsem hluboce přesvědčena, že Evropa potřebuje dlouhodobý mechanismus pro spravedlivé rozdělování uprchlíků mezi členské státy," upozornila kancléřka. Jenže právě kvůli tvrdému prosazování uprchlických kvót, ale také kvůli údajné naivitě při otevírání náruče pro běžence, se Merkel dostala pod palbu kritiky. Kdo všechno se v poslední době nejhlasitěji ozval proti Angele?
Možná poněkud překvapivě se do Angely Merkel pustil např. bavorský premiér Horst Seehofer (CSU). Nelíbí se mu přístup kancléřky k uprchlické krizi. Merkel totiž podle něj vlastně vyzvala běžence, aby se z Maďarska přesunuli do Německa. Seehofer také uvedl, že v EU, ale ani v Německu nefunguje spravedlivé rozdělování běženců a že je Bavorsko přílivem přistěhovalců přetěžováno. Kancléřkla měla udělat zásadní chybu, když dala najevo, že uprchlíci ze Sýrie mají v Německu velkou šanci získat azyl, přestože hranice EU překročili v jiném státu. A tak se nyní za Syřany vydávají i jiní...
"Není možné rozdělit práci tak, že jedni budou mluvit o morálce a lidskosti a druzí budou zodpovědní za všechnu práci a zajištění prostředků," kritizoval německý politik kancléřku, která přitom vede sesterskou stranu CDU. Seehofer také obvinil německé celostátní politiky, že se v souvislosti s běženci snaží zalíbit lidem, aniž by odváděli skutečnou práci. Z Berlína podle něj zaznívají pouze "hřejivá slova" a vysoce postavení politici si chodí prohlížet zařízení pro běžence a fotí se s nimi, ačkoli taková setkání nemají reálný přínos. Také narážka na selfie Angely Merkel s uprchlíky?
Do německé kancléřky se ostře pustila i chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová. Svou vstřícnou politikou vůči uprchlíkům prý Merkel "nevědomky způsobila chaos". A teď tahá za "záchrannou brzdu" a říká, že Německo nemůže všechny ekonomické imigranty přijmout. Chorvatská hlava státu to uvedla v tamní televizi. Znepokojena je prý také tím, že chorvatskou hranici nekontrolovatelně překročilo velké množství lidí, o kterých "se neví, kdo jsou" a co chtějí.
Chorvatská prezidentka se od svého nástupu do funkce neustále pouští do slovních střetů s premiérem Milanovičem. Ten se přitom Merkelové naopak zastal a uvedl, že "kancléřka dělá něco, co bude z historického hlediska hodnoceno jako dobré a užitečné".
Na Angelu Merkel zaútočil také maďarský premiér Viktor Orbán. A to při své návštěvě Bavorska, kam byl pozván. Obvinil kancléřku, že se snaží svou vizi otevřené Evropy vnutit i zbytku bloku. "Nejdůležitější je, že by neměl existovat žádný morální imperialismus," citovala Orbána televize France24. "Nepochybuji o tom, že Německo má právo definovat své morální povinnosti samo za sebe. Mohou se rozhodnout, zda přijmou každého uprchlíka, či nikoli. Ale mělo by to být povinné jen pro ně," dodal.
Také v Polsku se přidali ke kritice Angely Merkel. Konzervativní polský list Rzeczpospolita ve čtvrtek uvedl, že migranti podťali nadvládu Berlína v Evropě. Středeční summit vůdců EU podle listu ukázal, že se Angela Merkel ocitla ve "velké defenzivě". "Z pohnutí srdce, anebo spíše z velké naivity, německá kancléřka přislíbila na počátku září, že její země přijme všechny prchající nejen před válkou a násilím, ale dokonce před bídou a chybějícími perspektivami," připomněl polský komentátor a dodal, že Berlín spoléhal na to, že zbývající země unie zaplatí za Angelu Merkel účet, pokud se ukáže, že počet uprchlíků překračuje i německé možnosti.
"Pravda se ale ukázala pro Berlín brutální. Samozřejmě, země unie si nakonec rozdělily mezi sebe 120 000 uprchlíků, ale za jakou cenu! Zpochybněny jsou takové základy integrace, jako schengenská zóna a strukturální fondy. Poprvé také čtyři země unie byly přehlasovány ve věci klíčové pro národní suverenitu. To u Rumunů, Čechů, Maďarů a Slováků zanechá křivdu na dlouhá léta," poznamenal deník. Oněch 120 000 rozdělených uprchlíků pak má být jen symbol, protože každý den do Řecka dorazí 6000 dalších.
Dohodnuté kvóty tedy vyřeší problém jen na tři týdny a uprchlická krize zjevně přerostla přes hlavu Angely Merkel, která nejenže nemá pro řešení prostředky, ale ani nápad, jak to udělat, píší Poláci. "To může znamenat, že období absolutní dominance Německa v evropské politice, zahájené před šesti lety, začíná končit. To by samo o sobě nebyla špatná zpráva, kdyby nebylo jedné věci: není moc vidět, kdo by měl v evropské štafetě převzít od kancléřky kolík," uzavřel polský list.
Další munici ke kritice Angely Merkel pak mají Řekové. Přes jejich zemi a především řecké ostrovy vede nyní hlavní tepna přívalu uprchlíků do Evropy, situace na ostrovech jako Lesbos, je kritická. Německé kancléřce nemohou již tak v zemi přijít na jméno kvůli zdůrazňování nutnosti utahování opasků a úsporných opatření. Protesty proti Merkel pak v Athénách pokračují i přes sílící krizi s imigranty. Všichni čekají, že právě lídři jako je Merkel přijdou se spásným řešením. To se ale neděje.
K již tradičním kritikům německé kancléřky patří také český exprezident Václav Klaus. Ten nedávno uvedl pro německý Die Welt, že prohlášení evropských politiků, jako jsou německá kancléřka Angela Merkel či německý prezident Joachim Gauck, že migranti budou moci v Evropě žít, nejsou humanitárním gestem, ale medvědí službou pro Evropu. Poznamenal také, že se Němci (s paní Merkel v čele) mýlí, pokud věří v hladkou integraci migrantů do společnosti. Sám Klaus přitom sestavil a jako první podepsal proti uprchlíkům petici.
Mezi další české hlasy proti kancléřce Angele Merkel patří i příspěvek poslance vládní ČSSD Stanislava Humla. "Příměr ´pozval jsem si hosty a sousede koukej je ubytovat a pohostit´ je výstižný. Angela Merkel by měla více myslet a méně mluvit. Je v pozici leadera nejsilnější ekonomiky v EU, kam vzhlíží mnoho očí a naslouchá mnoho uší. Samozřejmě na ni reagují. Zvedla i váhající, které teď nemá kde ubytovat. Neměla by být v této funkci. Selhává," uvedl Huml pro Parlamentní listy. K dalším kritikům německého přístupu pak patří např. europoslanec Petr Mach (Svobodní).
Vedle sílící kritiky Angely Merkel se naopak propadá její popularita u německých voličů. Podle aktuálního průzkumu magazínu Stern a televize RTL činí 49 %, což je nejnižší hodnota za celý letošní rok. Mezi příznivci své Křesťanskodemokratické strany (CDU) se kancléřka stále těší velmi vysoké podpoře 89 %. U voličů sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) z Bavorska je to ale jen 74 %. Proti Merkel se v Německu nadále vyhraňuje např. hnutí Pegida.
Ve svém čtvrtečním projevu přitom Merkel zdůraznila také, že integrace přistěhovalců do společnosti je stejně důležitá jako opatření pro ochranu hranic nebo jako zajištění okamžité pomoci běžencům. "Očekáváme od těchto lidí, že budou respektovat pravidla a hodnoty, které obsahuje naše ústava, a že se na tomto základě integrují do společnosti. V první řadě od nich očekáváme ochotu naučit se německy," řekla.
Německá kancléřka vyzvala ve své řeči také k zajištění minimálních evropských standardů pro péči o běžence a pro průběh azylového řízení, které se musí zrychlit. Opět se přihlásila k solidaritě a k obhajobě lidských práv. "Zejména v těch případech, kdy k nám lidé nepřišli kvůli válce a pronásledování, musíme mnohem rychleji rozhodnout a důsledně prosazovat následný návrat těchto lidí (do jejich země původu)," řekla Merkel.
Německá kancléřka přitom nezastírala jedno: "To, jak se vypořádáme se současnou krizí, na dlouhou dobu ovlivní náš kontinent. Chci, aby Evropa v této společenské, ekonomické, kulturní a morální zkoušce obstála. Kdo jiný než my by mohl tuto výzvu zvládnout." Vyzvala přitom k tomu, aby se země EU při řešení uprchlické krize zaměřily více i na spolupráci s USA, Ruskem a státy Blízkého a Středního východu.
7°C
Pocitejte s tim, ze az do Evropy nalezou i jejich rodiny,tak ze 3 000 utecencu mate 300 000 a za rok zu milion.Rodi kazdy rok,stredni generace chlapu ma az 3 manzelky,nekdy 4,tak jeden chlap za rok se namnozi prumerne 3 x.Tohle je podcenovano.Makat nebudou a nahodlaji,tak se zvysi dane a zdrazi se zbozi.Tak tech 6 000 korun bude brzy utopie.Proto se nesmi utecence prijmout.A to se jeste podcenuje jejich Islam,to je dalsi mor na Evropu.