8°C
Chovanec varuje před další uprchlickou vlnou: Může přijít 7,6 milionu běženců
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) ve čtvrtek seznámil poslance s novinkami ohledně migrační krize a evropských jednání. Zkritizoval kvóty a přidal také osobní historku z minulého režimu, kdy cestoval do Německa.
Chovanec před poslanci výboru pro evropské záležitosti prohlásil, že otevřené hranice uvnitř Evropy jsou obrovskou hodnotou, o kterou by nerad přišel. „Ještě velice dobře si pamatuju, jak jsem přecházel hranice a měl jsem u hlavy z jedné strany psa a z druhé samopal. V botě jsem měl schovaných asi 200 marek,“ zavzpomínal na historku, kdy se v roce 1988 vydal do Německa.
Zkritizoval evropský relokační mechanismus. Hlavně kvůli tomu, že není jasné, za jakých právních podmínek se budou uprchlíci přerozdělovat do jednotlivých států. Držet lidi v určité zemi proti jejich vůli označil za sociální inženýrství.
Nemůžeme u nás uprchlíky držet násilím
„Nejsme xenofobní národ, ale neumíme tu násilím držet cizince, kteří tu nechtějí být,“ řekl. Chovanec uvítal výsledek středečního jednání premiérů, ale stále trvá na tom, že kvóty pro rozdělování uprchlíků nic nevyřeší. „Není to relokace soli, ale živých myslících lidí,“ prohlásil s tím, že tito mají své představy o tom, kam chtějí jít, a my nemáme právo je držet v zemi proti jejich vůli. Obává se možných hromadných žalob, které v těchto případech mohou přijít.
„Český postoj je pragmatický, nejsme potížisté za každou cenu,“ komentoval stanovisko české vlády. „Jen říkáme, že se Evropa vydala v tomto směru slepou cestou. Čas ukáže.“
Varoval také, že v Turecku právě čeká 750 tisíc lidí, kteří jsou připraveni se v krátké chvíli přesunout do Evropy. Sýrie zase eviduje 7,6 miliónu vnitřních běženců, u kterých hrozí, že při zhoršení tamní situace zamíří rovněž do Evropy.
Zbývá 680 volných míst
Chovanec prohlásil, že v českých detenčních zařízeních je k úterku 876 běženců, zbývá 680 volných míst. Z velké části se jedná o Syřany a muže.
Státní tajemník Tomáš Prouza se vrátil k středečnímu jednání Evropské rady. Komise podle něj dostala seznam úkolů, mezi kterými se špičky států shodly zejména na dodržování dublinských pravidel ohledně vracení běženců, zřízení hotspotů do konce listopadu a výrazná změna azylové politiky Řecka.
Ještě před jednáním Rady se sešli premiéři zemí Visegrádu. Za výhodu označil Prouza to, že na rozdíl od jednoho z předešlých jednání v tomto formátu přijeli předsedové vlád zemí s cílem hlavně se nepohádat.
Předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL) ocenil středeční jednání špiček osmadvacítky. Lídři si podle něj konečně uvědomili, kde je jádro problému, a začali řešit příčiny místo následků. „Toto je rozhodně pozitivní. Skeptický jsem v tom, že se EU rozhoupala poměrně pozdě,“ řekl.
Témata:
Související
