Na státní návštěvu USA se nyní vydal čínský prezident Si Ťin-pching, se kterým si nedávno třásl rukou v Pekingu i Miloš Zeman. Čínský lídr vyzýval k hospodářské spolupráci a varoval před katastrofou pro celý svět. Čelní představitelé čínských komunistů přitom budí v Americe velkou pozornost. Čas od času ale došlo i na úsměvné momenty, kovbojské klobouky, hru na ukulele apod. Vzájemné vztahy v minulosti ale značně naboural masakr na Náměstí nebeského klidu.
Jeden měl kovbojský klobouk, další zapěl kousek opery a zahrál na ukulele – čínští lídři v minulosti okořenili návštěvu USA. Od úterý je ve Státech současný čínský prezident Si Ťin-pching. K formálnímu navázání diplomatických vztahů mezi Washingtonem a Pekingem přitom došlo v roce 1979. První návštěvě Teng Siao-pchinga tehdy byla věnována značná pozornost. Agentura AP ve středu jednotlivé návštěvy zmapovala.
Začíná právě onou průlomovou návštěvou Tenga, kdy se Čína stále snažila vzpamatovat z 10 let trvající pohromy Kulturní revoluce a usilovala o ekonomické a technologické dohody. Teng se setkal s prezidentem Jimmym Carterem a přátelským chováním zaujal Američany. Na texaském rodeu si neváhal nasadit kovbojský klobouk.
Další důležitá čínská návštěva zavítala do USA v roce 1985. Li Sien-nien tam vyrazil v době zvýšeného napětí studené války, kdy USA a Čína našly společný postoj v otázce sovětské okupace Afghánistánu. Li se podíval nejen do Bílého domu, ale také do Hollywoodu, Disneylandu a na Havaj.
Zhoršení vztahů přinesl masakr na náměstí Tchien-an-men (1989), kde Číňané krvavě potlačili prodemokratické demonstrace. A kde podle Červeného kříže zemřely tisíce lidí. V návštěvách USA to znamenalo dlouhou pauzu. V roce 1997 nový vůdce Ťiang Ce-min přednesl projev na Harvardově univerzitě. A to dokonce v angličtině. Aby rozbil stereotypní představu o upjatých čínských vůdcích, zazpíval Ťiang ukázku pekingské opery a během večeře na Havaji zahrál na ukulele.
V roce 2002 vyrazil Ťiang během svého posledního roku u moci do USA znovu – navštívit prezidenta George Bushe mladšího na jeho texaském ranči, než se oba zúčastnili asijsko-pacifického summitu v Mexiku. Ťiang na USA vyvíjel silný tlak, aby ukončily podporu Tchaj-wanu. Bush se naopak snažil dosáhnout čínské podpory – nebo alespoň neutrality – ve snaze odstranit od moci iráckého vůdce Saddáma Husajna. Ale našli si čas i na kus řeči o Jao Mingovi, čínském hráči basketbalu, který se prosadil do americké NBA.
V roce 2006 se vydal do USA Chu Ťin-tchao. A jeho cestu provázely nejrůznější přešlapy a trapasy. Obě strany se nejprve hašteřily o status návštěvy, kterou USA odmítaly uznat jako plnohodnotnou „státní návštěvu“. Během uvítací ceremonie v Bílém domě Chua ohlásili jako prezidenta Čínské republiky, což je formální jméno Tchaj-wanu. A pak na něj pokřikoval aktivista ze sekty Fa-lun-kung, jemuž se podařilo získat propustku pro tisk.
Druhá Chuova návštěva v roce 2011 proběhla z čínského pohledu podstatně lépe, včetně přiznání plného statusu a uvítací salvy z 21 děl. Jak je pro čínské vůdce zvykem, zúčastnil se Chu tiskové konference se svým hostitelem Barackem Obamou, což vyústilo v několik ošemetných okamžiků, když zazněly otázky týkající se dodržování lidských práv. Chu odpověděl, že „je třeba ještě udělat hodně práce“, čímž si to poněkud pokazil u čínských nacionalistů, kteří otázky lidských práv považují za západní spiknutí, jak podkopat vzestup Číny mezi světové velmoci.
V úterý pak do Seattlu přiletěl na svou vůbec první oficiální návštěvu USA čínský prezident Si Ťin-pching. Státní večeře v Bílém domě ve Washingtonu ho čeká v pátek. Čína si od návštěvy slibuje zejména rozšíření hospodářských styků s USA. Si má v plánu i návštěvy nejrůznějších průmyslových zařízení - prohlédne si např. továrnu letecké společnosti Boeing ve městě Everett či nedaleké sídlo internetového gigantu Microsoft v Redmondu.
V Bílém domě podle americké televize ABC ale čekají Si Ťin-pchinga nepříjemné otázky. Americká vláda si veřejně stěžuje na útoky čínských hackerů proti vládním úřadům a firmám v USA, se znepokojením sleduje Washington i územní nároky, které Peking stále důrazněji uplatňuje na ostrovy v Jihočínském moři. Pentagonu se také nelíbí pokračující masivní vyzbrojování čínské armády.
Ve svém prvním velkém projevu v Seattlu se Si snažil především uklidnit místní podnikatele a politiky. Ujistil je například, že se Peking nechystá oslabovat svou měnu, aby tím podpořil export. Slíbil také, že bude s USA spolupracovat v boji proti kybernetickému zločinu. „Pokud budou Čína a USA dobře spolupracovat, mohou se stát základem globální stability,“ uvedl čínský prezident. „Pokud by se ale dostali do konfliktu nebo konfrontace, vedlo by to ke katastrofě pro obě země i celý svět,“ dodal.
Právě v Číně přitom byl nedávno na své druhé návštěvě český prezident Miloš Zeman. Poprvé s sebou přivezl krtečka, podruhé pak českou fotbalovou legendu Pavla Nedvěda, který tam založil fotbalovou akademii. V obou případech pak Zemana následovala především početná podnikatelská delegace.
9°C
Čínští vůdci přijeli zrekapitulovat dluh USA vůči Číně, tak jim přijeli připomenout co je slušnost