Smlouvy obcí a úřadů budou povinně na webu. Výjimku mají vísky, ale i parlament

Pozměňovacími návrhy vyjmuli poslanci z této povinnosti malé obce (bez rozšířené působnosti, zdravotní pojišťovny, ale také třeba parlament (sněmovnu i Senát) nebo Kancelář prezidenta republiky. Neprošel naopak návrh, aby stejnou povinnost měly i firmy čerpající dotace.

„Nejedná se pozměňovací návrhy, které by narušovaly principy toho zákona,“ okomentoval změny v původním návrhu právník Rekonstrukce státu Josef Karlický. Tato iniciativa se na tvorbě zákona podílela.

Bude mít výjimku i Mynář?

Zveřejňovat smlouvy nebudou muset podle návrhu místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska třeba sněmovní nebo senátní kancelář. Stejně tak nebude muset ani ombudsman nebo Ústavní soud. „Žádné relevantní důvody k tomu nejsou. Ten návrh nemá opodstatnění a neměl být schválen,“ myslí si Karlický.

„Nemají být pod tlakem – Ústavní soud, kancelář ombudsmana, Nejvyšší kontrolní úřad, kancelář sněmovny a kancelář senátu. Pronajímají ubytování svým zaměstnancům. Já si nemyslím, že je dobré, aby každý věděl, kde bydlí ústavní soudce,“ vysvětluje Kalousek.

O tom, zda povinnosti zveřejňovat smlouvy už od 50 tisíc korun bude mít i Kancelář prezidenta republiky, se po ukončení hlasování začalo teprve debatovat. Zatímco předkladatel návrhu Miroslav Kalousek je přesvědčen, že Vratislav Mynář výjimku nedostane, zpravodaj Registru smluv Jan Chvojka (ČSSD) a právník Karlický si myslí, že ano.

„Jde o chráněné rozpočtové kapitoly, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor,“ napsal na dotaz Blesku Jan Chvojka s tím, že tam spadá i Kancelář prezidenta republiky.

Miroslav Kalousek na přímý dotaz tvrdil opak. „Kancelář prezidenta tam není,“ odpověděl na přímou otázku.

Babiš vs. Kalousek

První ze série protikorupčních zákonů opět rozpoutal bitvu Miroslava Kalouska s ministrem financí Andrejem Babišem. „Agrofert je velkým příjemcem dotací z veřejných rozpočtů. Politická divize Agrofertu hájila zájmy svého vlastníka,“ trefoval se do Andreje Babiše kvůli zamítnutí návrhu, že by smlouvy musely zveřejňovat i firmy, které čerpají z dotací více než 20 milionů ročně.

Šéf státních financí se bránil s úsměvem, tato klauzule už podle něj v zákonu obsažena je a byla by zbytečná. „Mě vystoupení pana Kalouska skutečně baví, protože Ministerstvo financí pod mým vedením zveřejnilo v lednu 2015 všechny platné i neplatné smlouvy a objednávky ve formě open data od roku 1992. Kromě některých, které byly utajené například jako právní služby pro arbitráže. Ty nechal pan Kalousek utajit rozhodnutím vlády. Bylo strašně přísně tajné, že jeho kámoši nás budou exkluzivně zastupovat v arbitrážích,“ navezl se do svého soka Babiš.

Průtahy a navrch rok bez trestu

Problematické je ovšem odložení účinnost zákona o 12 měsíců. Zatímco zákon tedy začne platit už příští rok, tresty až od poloviny roku 2017.

Zákon ležel v Poslanecké sněmovně od poloviny června 2012 a ani dnes nebylo jeho projednávání bez boje. Diskuse trvala s několika přestávkami 4 hodiny. Nakonec ho podpořilo 116 poslanců a zákon tak zamíří do senátu.