Do lavic po 66 dnech. Končí jedny z nejdelších poslaneckých prázdnin

O termínu „prázdnin“ rozhoduje organizační výbor

Autor: Zuzana Štíchová -

15. září 2015

•

06:30

Více než dva měsíce poslanci nezasedli ke schůzi sněmovny. Více než dva měsíce si tak užívali dovolených a mohli pilovat taktiku a projevy. Delší prázdniny měli za posledních 15 let jen v roce 2009. I proto se dá předpokládat, že se na první jednání po prázdninách těší. Na jejich obranu nutno dodat, že zasedání ve výborech už má většina z nich za sebou a už jejich průběh naznačil, že se máme na podzim na co těšit.

Druhé nejdelší poslanecké prázdniny od roku 2000 končí. Poslanci nezasedli do svých lavic 66 dní, delší volno měli za posledních 15 let už jen v roce 2009. Tehdy nejednali dokonce 80 dní.

„Já už jsem velmi rád, že sněmovna začíná, protože já jsem posledních 12 let svého života snad nezažil tak dlouhé období volna. Nejsem na to zvyklý, je to demoralizující. V tomto smyslu se na podzimní sněmovnu těším,“ říká místopředseda ODS Martin Novotný.

Kdo určuje, jak dlouhé prázdniny budou?

O délce sněmovních prázdnin rozhoduje organizační výbor, v jehož čele stojí předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). „Organizační výbor připravuje harmonogram schůzí Poslanecké sněmovny vždy na pololetí každého roku, přičemž vždy předkládá několik variant jednotlivým poslaneckým klubům. Na základě jejich vyjádření se pak harmonogram schvaluje,“ řekl Blesku.

Sněmovní ticho před bouří: „Bude to výživné,“ těší se opozice na jednání

Ani kvůli problematickému zákonu o elektronické evidenci tržeb (EET) poslanci tentokrát své volno nezkrátili. Podle Hamáčka by to projednávání EET stejně nepomohlo. „Na projednání zákonů ve výborech platí lhůta šedesáti dní. Mezi prvním a druhým čtením zákona v Poslanecké sněmovně se tedy tato lhůta musí dodržet. Zmiňovaný zákon o EET byl při prvním čtení schválen sněmovnou až 10. července,“ dodal sněmovní předseda.

Nejkratší prázdniny

Naopak téměř nonstop jednala Poslanecká sněmovna přes prázdniny v roce 2006, kdy bylo těsně po parlamentních volbách, pauzu měla jen 13 dní.

A podobně krátké prázdniny si poslanci „dopřáli“ i poslední dva roky. Loni kvůli projednávání služebního zákona, v roce 2013 se zase snažila nově sestavená úřednická vláda Jiřího Rusnoka rychle získat důvěru dolní komory parlamentu po kauze Nagyová.

Nagyová bez viny: Soud uvěřil Nečasovi, že rozvědka chránila jeho exmanželku

Poslanecké prázdniny přehledně (v závorce datum poslední schůze před prázdninami a první schůze po prázdninách)

2015: 66 dní (10. 7. – 15. 9.) – v polovině září začne jednání sněmovny mimo jiné druhým čtením kontroverzního zákona o elektronické evidenci tržeb

2014: 19 dní (8. 8. – 27. 8.) – poslanci se nemohli shodnout na podobě zákona o státní službě (tzv. služební zákon), ústavní žalobu proti němu podával i prezident Zeman, soud ale nakonec zrušil jedinou větu

2013: 20 dní (17. 7. – 7. 8.) – o důvěru žádala sněmovnu nová úřednická vláda J. Rusnoka (nezískala ji a vládla tak bez ní)

2012: 47 dní (18. 7. – 4. 9.) – B. Sobotka spolu s dalšími 50 poslanci vyvolali hlasování o nedůvěře vládě P. Nečase, především kvůli kauze armádních letadel CASA

2011: 47 dní (13. 7. – 30. 8.) – poslanci jednali o vydání V. Bárty a J. Škárky k trestnímu stíhání

2010: 31 dní (9. 7. – 10. 8.) – sněmovna hlasovala o vyslovení důvěry vládě P. Nečase

2009: 80 dní (19. 6. – 8. 9.)

2008: 54 dní (25. 6. – 19. 8.)

2007: 54 dní (20. 6. – 14. 8.)

2006: 13 dní (15. 8. – 29.8.) – parlamentní volby se odehrály 2.–3. června

2005: 45 dní (1. 7. – 16. 8.)

2004: 53 dní (1. 7. – 24. 8.)

2003: 60 dní (24. 7. – 23. 9.)

2002: 19 dní (23. 8. – 12. 9.)

2001: 66 dní (13. 7. – 18. 9.)

2000: 61 dní (14. 7. – 14. 9.)