Poplatky za Havla jsou hyenismus a porušují jeho odkaz, míní Zeman

Na to, co si myslí o poplatcích za užití jména Václava Havla pro různé instituce, se v pořadu rádia Frekvence 1 ptal prezidenta Zemana moderátor Luboš Xaver Veselý.

„Co říkáte, pane prezidente, na to, že se poslední dobou začalo hovořit o tom, jak se kupčí s odkazem Václava Havla? Tu a tam se objevují v médiích články, že se má platit za to, že se použije jméno Václava Havla. Nechává vás to v klidu anebo přemýšlíte nad tím – nedej bože, až tady jednou nebudete – tak jestli se třeba bude jmenovat nějaké Letiště Miloše Zemana, nebo Pivovar Miloše Zemana, nebo Knihovna Miloše Zemana?“ zeptal se moderátor.

Zeman: Hyenismus! Sám chce jen epitaf

Zeman vystřihl pohotově ještě jeden příklad: „Také Palírna Miloše Zemana, palírna dobré slivovice je skvělý podnik.“ Zároveň však upozornil: „Ale mně už to bude naprosto jedno.“

Jediné, co chce, je prý jeho vlastní epitaf: Zde leží člověk, který každého blbce rozzuřil do nepříčetnosti. „Když jsem to říkal své dceři, tak mi říkala: Tatínku, já ti to nechám vysekat do náhrobního kamene. A chceš to vystříbřit, nebo vyzlatit? Já jí říkal: Kačenko, Kačenko, radši vyzlatit, protože je to víc vidět,“ poznamenal v rádiu Zeman.

K otázce, zda tedy za Havla platit, či nikoli, prezident na Frekvenci 1 rezolutně uvedl: „No tak určitě ne, to už je hyenismus, a ten, kdo za to vybírá poplatky, v podstatě porušuje odkaz Václava Havla. Já si myslím, že on by byl první, kdo by proti tomu protestoval.“

Podle Zemana by si o tom, zda použijí Havlovo jméno, měly rozhodovat jednotlivé instituce samy. „Já sám zastávám názor, že buď někoho uctíváme pro to, co v životě dokázal, a pak ať je na rozhodnutí magistrátu nebo jakékoli jiné instituce, zda chce nějakou budovu nebo něco jiného po tom člověku pojmenovat. Uvědomte si, Xavere, že mrtvému člověku to je naprosto, ale naprosto jedno,“ zopakoval Zeman.

Co dělal prezident Zeman o prázdninách? Odpočíval a vymýšlel si epitaf na náhrobek!

O poplatcích za Havla, které jsou praxí delší dobu, se začalo čile diskutovat teprve nedávno, ačkoli praxí jsou dlouhodobě. Letiště Václava Havla sice platit za užití exprezidentova jména nemuselo, jinak tomu ale bylo v případě laviček, nesoucích Havlovo jméno. Staly se dobrým byznysem – 30 tisíc bez DPH za Havlovo jméno plus náklady na jejich samotné pořízení. Přesto lavičky začaly růst jako houby po dešti. Nejen v Česku, ale i zahraničí. Stojí i ve Washingtonu, Philadelphii, Dublinu, Benátkách, Haagu či v Barceloně.

Izraelský spor o Havla. Nikdo neplatil

Peníze za lavičky vybírala Knihovna Václava Havla, pověřila ji k tomu Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97, kterou vede ředitel Vangelis Zingopis, upozornily Lidové noviny.

Když ale mělo v Izraeli vzniknout náměstí Václava Havla ve městě Haifa, došlo na spory o platbu. Český velvyslanec v Izraeli Ivo Schwarz výzvu k zaplacení odmítl a do celé záležitosti se muselo vložit ministerstvo zahraničí. Platit nakonec nemusel nikdo.

„Pokud se jedná o bohulibou akci spojenou s uctěním památky prezidenta Václava Havla s pojmenováním veřejného prostranství ve světě, stejně jako v předchozích případech nebudeme požadovat, stejně jako jsme dosud nepožadovali, žádný poplatek,“ uvedl v reakci na vyřešení sporu šéf Vize 97 Zingopis.

Proč tedy do Izraele vůbec faktura za licenční poplatek putovala? Podle zástupců Vize 97 proto, že nadace nedostala o chystaném přejmenování předem žádné informace a nikdo ji nepožádal o souhlas.

30 tisíc jako poplatek za Havla: Kde stojí jeho lavičky a kdy je otevřela Havlová

Havlova nadace řadu let v mínusu

Vize 97, která spravuje osobnostní práva po Havlovi, chce mít zkrátka o používání Havlova jména přehled. Zingopis upozorňoval, že za uplynulých tři a půl roku zaznamenala nadace na 500 žádostí o použití Havlova jména, povolení dostala jen zhruba patnáctka. V Českých Budějovicích či Plzni však za Lavičku Václava Havla platit museli.

„Pokud by nebyl nikdo, kdo by chránil jméno pana prezidenta Václava Havla, tak věřte tomu, že by to nedopadlo úplně dobře, protože už od počátku v roce 2012 jsme viděli aktivity, kdy se začaly vydávat mince, další lidé se na tom chtěli obohacovat,“ obhajuje postupy nadace Zingopis.

Jak ale nedávno upozornil Týden, Havlova nadace na tom není po finanční stránce nejlépe – několik let po sobě skončila v červených číslech, s vyššími výdaji než příjmy. Poplatek 80 korun za virtuální vstup do Havlovy pracovny to nevytrhl.

V plusu byla nadace naposledy v roce 2009. Dle výroční zprávy z roku 2014 byla v mínusu o 8,5 milionu, rok předtím v mínusu o 5,3 milionu. Za loňský rok 2014 vydala na platy zaměstnanců skoro 5 milionů korun, na charitu poslala 907 tisíc. Její hospodaření je přitom odvislé i od milionů od dárců.