Ovčáčkovo selhání: Peroutkův článek se mi nepodařilo dohledat

Je konec června. Tedy termín, do kterého jste měl ještě čas „Peroutku“ najít. Jak to dopadlo?

Bohužel se mi nepodařilo článek dohledat, ačkoliv jsem postupoval velmi pečlivě. To ovšem neznamená, že neexistuje. Já v tomto směru absolutně důvěřuji panu prezidentovi.

Pět měsíců vašeho zkoumání je pro vás méně spolehlivých než jedna vzpomínka pana prezidenta? A k tomu desítky let stará?

Já jsem se tomu věnoval ve svém volném čase, což mě limitovalo. Já pracuji na Pražském hradě až 13 hodin denně, takže ho moc nezbývá. Nejde jen o Přítomnost, ale musel jsem se podívat i na Lidové noviny, které měly několikero vydání. To znamená, že ten prostor článek najít určitě ještě je. Jinak ale plně souhlasím s historikem Janem Ratajem, že není důležitý titulek článku, ale obsah.

Co když si to prezident popletl s rozhlasovým vystoupením Peroutky z roku 1962, kde naopak říká, že Hitler gentleman nebyl?

Ferdinand Peroutka věřil v gentlemanský vztah nacistického Německa k poraženým národům. Například po Mnichovu, kdy bylo okupováno české pohraničí i jižní Slovensko, se Hitler nechal slyšet, že nemá zájem, aby se oddělilo Slovensko a Podkarpatsko od Československé republiky. Na základě toho Peroutka mínil, že se nás Německo zastalo.

Vy tedy nemáte pochyb o jeho fascinaci nacismem?

Jsem o tom přesvědčen na základě četby. I pan prezident byl překvapen těmi články, které se už podařilo nalézt.

Sám jste byl novinář, navíc v komunistických Haló novinách. Jak by se vám líbilo, kdyby vás po 70 letech někdo takto hodnotil?

Tak k tomu už ostatně docházelo.

Ano, ale vy se pořád můžete bránit.

To bychom pak nemohli hodnotit žádnou osobnost. Nemůžeme říci, že se nesmíme bavit o něčích selháních.

Cítíte selhání, že jste prezidentovi článek nedohledal?

Necítím. Necítí to ani tak pan prezident. Kdybych měl více času a mohl se věnovat jenom tomuto, myslím si, že by ta situace byla posunuta ještě dál.

Zeman dá 100 tisíc za článek od Peroutky: Manželce se částka líbit nebude, řekl

Nezlobíte se na prezidenta, že to na vás takto hodil? On byl ten, který se nejspíš spletl.

Sám jsem se nabídl, že se toho zhostím. A že se pokusím ten článek nalézt.

Uvažoval jste, že když to nenajdete, rezignujete?

To rozhodně ne. Naopak. Přijal jsem to jako výzvu. A rozhodně nehodlám nikomu dělat radost.

Bude se teď prezident o svých projevech radit víc? Ověřovat fakta?

Pan prezident si projevy připravuje dlouhodobě, nikoliv ale písemně. Ty věci spolu občas konzultujeme, ale pan prezident rozhodně nehodlá dělat žádnou změnu. Nemyslím si, že by šlo o přeřeky fatálního charakteru. Spíše je pikantní pozorovat jeho oponenty, kterým nejde o obsah, ale jen o jednotlivá slova.

Omluví se v této souvislosti někomu prezident?

Já k tomu nevidím důvod. Je potřeba se přesvědčit o tom, jaká je situace.

Tedy dál zkoumat, k čemuž má lidi motivovat odměna. Tady je ale bezvládí faktů a může tím pádem pokračovat ještě několik měsíců či třeba let…

Nenazýval bych to bezvládím. Řekl jsem, že není důležitý titulek, ale obsah článků, za tím si stojím.

Leží vám tady žaloba od Peroutkovy vnučky Terezie Kaslové. V jakém je nyní stadiu?

Seznamujeme se s tím materiálem, budeme na něj nějak reagovat, ale nebudeme prozrazovat žádné taktiky. Já jsem se v minulosti vyjádřil, že to nepovažuji za šťastný krok. Mnohem cennější by bylo, kdyby paní Kaslová otevřeně mluvila o některých věcech, které nikterak nesnižují velikost Ferdinanda Peroutky.