7°C
Světoví diktátoři a Zeman: Seznam Putinových hostů, kteří jedou do Moskvy
Ze Západu se tam nikdo z prezidentů nechystá. Jenže Miloš Zeman se k bojkotu nepřipojil. A do Moskvy poletí, i když zatím není jasné, kdo to zaplatí. V centru Putinova světa by měl navíc zhlédnout vojenskou přehlídku na Rudém náměstí. Tedy přehlídku armády, která tajně podporuje rozvrat Ukrajiny. Pokud se Zeman na kontroverzní akci skutečně vydá, stane navíc po boku řady diktátorů – chybět by totiž neměli Lukašenko, Kim Čong-un či „řezník z Taškentu“.
Běloruský diktátor
Pevnou rukou vládne své zemi již od roku 1994 a je nejdéle úřadující evropskou hlavou státu. Bělorus Alexandr Lukašenko je považovaný za jediného autokratického diktátora v Evropě. „Jsou diktátoři, kteří jsou horší než já,“ pronesl nedávno v rozhovoru s agenturou Bloomberg.
Co je mu vyčítáno: Je až chorobně závislý na moci. Z Běloruska udělal novější verzi sovětského zřízení, zničil v zemi demokracii. Neváhá pronásledovat své politické odpůrce.
Vůdce komunistické KLDR
Pořádně sledovaný bude příjezd Kim Čong-una – vůdce KLDR pozvání přijal, snaží se ostatně s Ruskem (a také Čínou) spolupracovat. Pro Západ však není typičtějšího diktátora. Mladý Kim vládne zemi od smrti svého otce Kim Čong-ila.
Co je mu vyčítáno: V odříznuté zemi pokračuje v linii tvrdé vlády jednoho člověka. Odpůrce zavírá do pracovních táborů, lid trápí hladomor či výpadky elektrického proudu, jižnímu sousedovi hrozí útoky a čas od času vystřelí varovně nějakou tu raketu. Neváhá zakročit ani proti vlastní rodině - nechal popravit svého vlivného strýce a kolovaly zvěsti, že Čang Song-tcheka roztrhali psi.
Řezník z Taškentu
Potvrzena zatím nebyla účast nejstaršího diktátora bývalých zemí SSSR – 77letého Isloma Karimova z Uzbekistánu. Chybět by však neměl. Na konci března slavil opět triumf, vyhrál volby ve své zemi s 90 procenty hlasů. Měl protikandidáty, jenže podle kritiků šlo o volby jen tak na oko, pro forma. Během předvolební kampaně totiž dokonce i protikandidáti vyzdvihovali Karimovovy kvality a úspěchy. „Kandidují proto, aby vzbudili zdání demokracie,“ řekl BBC aktivista Tašanov. Karimov je prezidentem od roku 1991.
Co je mu vyčítáno: Mnohokrát byl nařčen z porušování lidských práv, a dokonce i mučení lidí. Bývalý britský velvyslanec Craig Murray popisoval dokonce vaření lidí zaživa! Karimov dostal řadu nelichotivých přezdívek – tyran, řezník z Taškentu, uzbecký hrdlořez… Je považovaný za jednoho z nejhorších diktátorů na světě. V roce 2005 jeho jednotky zabily stovky lidí při potlačení protestů v Andižanu.
Fidelův bratr
Kdo však přijede do Moskvy určitě, je kubánský prezident Raúl Castro. Bývalý kubánský revolucionář a mladší bratr Fidela Castra. Kubě vládne od roku 2006, kdy jeho bratr Fidel onemocněl. Prezidentem je Raúl od roku 2008 a skončit v úřadu by měl, pokud mu vydrží zdraví, v roce 2018. Raúl je ostatně již také v důchodovém věku, je mu 83 let. Stojí v čele Komunistické strany Kuby a v minulosti obdržel např. Leninův řád, bývalé nejvyšší státní vyznamenání SSSR.
Co je mu vyčítáno: Na Kubě dál vládne socialismus. Zemi však tíží řada sociálních problémů. Řada Kubánců se nadále snaží o útěk, především do USA. Raúl Castro pokračuje v linii totalitního režimu svého bratra a může si dělat, co chce. Zdaleka však není tak výraznou osobností.
Šéfové Abcházie a Jižní Osetie
Vedle vrcholných státníků se v Moskvě očekávají šéfové separatistické Abcházie a Jižní Osetie. Prezidentem autonomní Jižní Osetie je Leonid Tibilov, v Abcházii vyhrál volby Raul Chadžimba.
Co je jim vyčítáno: V éře SSSR byl Tibilov šéfem místní tajné policie KGB. Také Chadžimba býval důstojníkem KGB. Obě země Západ považuje nadále oficiálně za součást Gruzie. Jenže panují obavy o jejich připojení k Rusku. Oba lídři jsou značně proruští.
Šéfové proruských separatistů z Ukrajiny
Moskevské akce by se měli zúčastnit i šéfové proruských separatistů z východní Ukrajiny. Kdo přesně přijede, není jasné. „Prezidentem“ Doněcké lidové republiky je Alexandr Zacharčenko, šéfem Luhanské lidové republiky Igor Plotnickij.
Co je jim vyčítáno: S podporou Ruska obsadili proruští separatisté Krym. V krvavých bojích usilují o odtržení od Ukrajiny.
Přijede i Kadyrov?
Otazník zatím visí nad účastí čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Ten se těší Putinově podpoře, nedávno dokonce dostal od ruského prezidenta metál.
Co je mu vyčítáno: Putinův blízký spojenec má podle ruských opozičníků podíl na vraždě Borise Němcova v centru Moskvy. I on je obviňován z porušování lidských práv – v Čečensku prý za jeho vlády dochází k podněcování k vraždám či únosům. Zisky z výkupného byly podle zastřelené ruské novinářky Anny Politkovské hlavním zdrojem příjmů Kadyrova.
Další hosté
Podle šéfa ruské prezidentské kanceláře Sergeje Ivanova se oslav v Moskvě zúčastní na 25 zahraničních státníků. Z Evropy se očekávají srbský prezident Tomislav Nikolić či řecký prezident Prokopis Pavlopulos, kterého by měl doprovodit premiér Alexis Tsipras. Ten právě dnes v Moskvě jedná s Putinem o podpoře Řecka, které dál trápí obří dluhy.
Přijede i Kypřan Nikos Anastasiadis. Také on byl letos již na návštěvě u Putina. Řecko a Kypr jsou pro ruského prezidenta branami do Evropy, která Rusku zabouchla řadu dveří kvůli jeho zabrání Krymu a podpoře separatistů na východě Ukrajiny. A uvalila na Rusko sankce. Vrcholní evropští představitelé akci v Moskvě hromadně bojkotují.
Z Asie by dále měli dorazit prezident Číny Si Ťin-pching, prezident Indie Pranáb Mukherdží, prezidenti Mongolska a Vietnamu Cachjagín Elbegdordž a Truon Tan Sang a také prezident Tádžikistánu Emómalí-ji Rahmón.
Kdo zaplatí Zemanovi cestu?
Západní politici chtějí vyjádřit nesouhlas s děním na Ukrajině, jenže jednotný postoj Evropy a USA nabourává několik černých výjimek. Zemanův příklon k Rusku zaujal již před časem i ve Spojených státech, nyní je ještě patrnější poté, co se Zeman rozhádal s velvyslancem USA v Praze Schapirem, který se právě nad Zemanovou cestou do Moskvy pozastavil.
Samotná cesta by přitom bez započtení nákladů na provoz armádního speciálu měla vyjít na částku kolem 600 tisíc a není jasné, kdo to zaplatí. Vláda totiž o Zemanově cestě nadále intenzivně jedná, podpořit Zemana nechtějí především lidovci. Bude muset Zeman letět za své?
Miloš Zeman se má zúčastnit akce, která má být připomínkou výročí 70 let od konce druhé světové, v termínu 8. až 10. května. 9. května oslavy vyvrcholí vojenskou přehlídkou na Rudém náměstí. A právě kvůli přehlídce je Zemanova cesta kritizována nejčastěji. „Já tam nejedu kvůli přehlídce techniky, já tam jedu, abych vyjádřil úctu těm padlým 150 000 vojákům,“ bránil se na konci března Zeman. Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka zatím není jasné, zda se prezident během květnové návštěvy Moskvy zúčastní právě i vojenské přehlídky.
Témata:
Související
Nevím proč jste na ty hodné amíky tak zlí? Vidíme to dnes a denně jak jsou hrdinní. Třeba ten Rambo, nebo Arnold jak sundal toho predátora o kterém nám zlí rusáci nic neřekli. A těch apokalyps co zažehnali, ohromnejch pavouků, stonožek, much a jiné havěti. To jim nejste ani trošku vděční? Styďte se.