8°C
Rodiče postižených dětí: Přitakávají i spílají Zemanovi!
Zdravé a postižené děti by se neměly vzdělávat společně, je to neštěstí pro oba. Tento výrok prezidenta Miloše Zemana (70) vzbudil obrovské vášně. Redakci zavalily nesouhlasné reakce, ale i vyjádření těch, kteří mu přitakávají. Nedělní Blesk vybral ty, které ze své zkušenosti napsali rodiče postižených dětí.
Už ho děti netrápí
„Jsem maminka dítěte s autismem a do 1. třídy jsem ho dala do běžné základní školy. Syn byl rád mezi dětmi a spolužáci ve třídě vcelku s Aleškem vycházeli a měli ho rádi, ale nevyhledávali jeho společnost. Problém nastal s dětmi z vedlejších tříd, které už nebyly vedeny, jak se mají chovat, a tím pádem ho o přestávce trápily a ponižovaly a šeptaly mu do ucha, že ho zabijí. Dokonce jsem u toho stála. Ve druhé třídě v pololetí jsme doslova utekli, protože byl psychicky na dně a získal odpor se učit. Našli jsme novou školu – speciální, kde se po roce zklidnil. Škola je v domácím prostředí, kde se mu plně věnují s láskou a trpělivostí a učí ho podle potřeb syna, který tolikrát jde ze školy s úsměvem. Proto tímto souhlasím s panem prezidentem Zemanem.“ (Jana Doležalová)
Jako Bill Gates – syn má na víc!
„Můj devítiletý syn Hynek trpí Aspergerovým syndromem, což je forma autismu. V oblasti inteligence je na tom velmi dobře, učí se na samé jedničky, má ale sníženou schopnost porozumět sociálnímu chování druhých. Projevuje se to jeho ignorancí příkazů, jakoby neposlušností a pomalejším přístupem k běžným rutinním činnostem. Přesto od první třídy navštěvuje klasickou základní školu, s plněním úkolů mu pomáhá asistentka třídy, v oblasti vzdělávání nemá zcela žádné úlevy. Spolužáky jeho přítomnost nikterak neomezuje, naopak to pro ně může být přínosem, aby už od dětství chápali, že ne všichni jsme stejní a že se nerodí pouze zdravé děti. Pokud by byl syn zařazen do nějaké speciální školy, která je ovšem určena pro děti, které skutečně nejsou vzdělavatelné (nebo pouze omezeně), vyrostl by z něj jistě nesamostatný jedinec, který by byl i v dospělosti závislý na svých nejbližších nebo by skončil v nějakém ústavu… On má ale na víc. Například Bill Gates, počítačový génius naší doby, trpí také touto nemocí. Byla by škoda ho nějak omezovat, no ne?“ (Radka Denemarková)
Dcera je šťastná mezi »svými«
„Mám zrakově postiženou dceru, která má obojí zkušenost. Do pátého ročníku integrace, nyní škola pro zrakově postižené. Při sebevětší snaze nejsou běžné základní školy schopné poskytnout patřičné vzdělání, přítomnost asistenta vyloučí dítě z kolektivu. Je zcela opuštěné mezi ostatními žáky, uzavře se do sebe (často to nevědí ani rodiče). Není třeba ptát se politiků, co je pro děti nejlepší a kde budou šťastné, zeptejte se např. mé dcery Kateřiny Gavlasové, co je to integrace. Ano, opravdu mezi »svými« se cítí šťastná, všestranně se rozvíjí, sportuje, zpívá, a dokonce přes zrakový handicap maluje. Cítí se jako plnohodnotný člověk, ne ten trpěný. To, že integrace je prospěšná pro obě skupiny žáků, je jen fikce a slepá ulice.“ (Aleš Gavlas)
Když o tom ví ho\/no, tak měl raději držet tu svou umaštěnou hubu.