Druhá část rozhovoru s Monikou Babišovou: Mířili na mě pistolí!

Co jste vlastně říkala partnerovi, když zakládal své hnutí?

„Že je blázen.“

Nesouhlasila jste s tím?

„Ne. A měla jsem k tomu hned několik důvodů. Nejenom to, že neuvidí svoje děti a že se budeme vídat podstatně méně než doposud. Bylo mi jasné, že už neochráním naše soukromí, na které jsem si doposud dávala velký pozor. Nijak zvlášť netoužím po popularitě.“

Ta teď asi přijde, protože hnutí ANO, alespoň podle průzkumů, to má slušně rozjeté. Možná dokonce budete paní ministrovou nebo premiérovou…

(smích) „…tak nad tím jsem nepřemýšlela. Ne že bych to Andrejovi nepřála, ale sama sobě to moc nepřeji.“

Pokud by došlo na pro vás nejhorší variantu, zvykla byste si na život s ochrankou?

„My už ochranku máme. Je to totiž asi sedm let zpátky, co mě ve dvě hodiny odpoledne před supermarketem pán s pistolí vyhodil z auta a auto mi ukradl. Sžít se s ochrankou mi ale popravdě trvalo dost dlouho.“

Jak to?

„Kvůli totální ztrátě soukromí. Ti lidé o mně vědí spoustu věcí, které bych ani nechtěla. Na druhou stranu si na ně ale nemůžu stěžovat.“

Jste designérka. Podílela jste se i nějak na kampani ANO?

„Vůbec. Andrej na to má specialisty, svůj tým lidí. Myslím si, že bych asi nebyla žádným přínosem.“

Kampaň ale sledujete, ne?

„Určitě, a musím říct, že mě politika začala i bavit.“

To možná proto, že váš partner je jiný než dosavadní politici. Mluví svou řečí…

„Ano, to se líbí nejen mně, ale spoustě lidí.“

Nakolik se dá ale Andreji Babišovi věřit?

„Na sto procent. Jak ho znám, tak se bude snažit splnit to, co slíbil. Ale samozřejmě bude nakonec záležet i na podmínkách, které dostane.“