7°C
Zemřel chartista a exministr Jiří Dienstbier (†73)
Ve věku 73 let zemřel v sobotu v Praze po delší nemoci první polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier, který byl donedávna i senátorem. Zemřel ve vinohradské nemocnici, zprávu o jeho úmrtí oznámila jeho manželka Jiřina.
Jiří Dienstbier zemřel v pražské vinohradské nemocnici na onkologickém oddělení. Do dějin se zapsal především jako první československý ministr zahraničí po listopadu 1989, za jehož působení se kácela železná opona a zemi opouštěla sovětská vojska.
Vzpomínky na statečného politika
"Jiří Dienstbier byl jednou z klíčových postav Listopadu. Respektoval jsem ho přes rozdílnost mnoha názorů. Bez něj bude naše politická scéna rozhodně méně barevná. Patřil na ní ke generaci gentlemanů," reagoval na úmrtí prvního polistopadového ministra zahraničí prezident Václav Klaus.
"Umřel mi dávný kamarád, se kterým jsem toho hodně prožil. S ním a s Václavem Bendou jsem byl svého času ve vězení a i v nejtěžších chvílích nás posiloval svou stále dobrou náladou. Po několika nedávných setkáních jsem tušil, že je nemocný. Přesto mne dnes velmi zaskočilo, že jsem zůstal z této trojice jediný," vzkázal Václav Havel prostřednictvím své tajemnice Sabiny Tančevové.
"Věděl jsem, že se jeho zdraví zhoršuje, ale pořád jsem věřil v obrat k lepšímu. Je to rána. Pamatuju si ho ještě z dob Charty. My byli tehdy mladí, ale on už oplýval politickým nadhledem a statečností," řekl k smuté události bývalý ministr vnitra František Bublan.
"Tuto smutnou zprávu se dozvídám od vás. Byli jsme přátelé od roku 1964, znal jsem dobře i jeho manželku. Spojoval nás společný zájem o Indonésii. Je to nejenom osobní ztráta, ale i ztráta pro Senát. Jiří měl za sebou novinářskou průpravu a díky ní měl rychlé reakce na změny a skvělý úsudek. On nebyl typem filosofa, ale měl kontakty po celém světě a to bylo neocenitelné," řekl k úmrtí kamaráda politolog Zdeněk Zbořil.
"Jeho nemoci jsem si všímal poslední měsíce. To nebylo možné přehlédnout, nicméně snažil se vystupovat až do konce v rámci těch svých názorů, které jsem považoval za rozumné. Byl významným politikem jak po sametové revoluci, tak v tom posledním období dvou let, kdy byl jako nezávislý senátor zvolen za ČSSD ve volebním obvodě Kladno. Tehdy jsme s mojí ženou ho také podporovali několikrát ve volební kampani přímo v ulicích, on měl Jiří Dienstbier takový svébytný styl setkávání s občany, on se prostě zapovídal s lidmi okamžitě, takže mnoho těch materiálů nerozdal, od toho jsme tam byli my a členové jeho rodiny," zavzpomínal na rádiu Impusl na Dienstbier Jiří Paroubek, který jeden čas oznámil, že Dienstbier by se mohl stát i kandidátem na prezidenta, až úřad uvolní Václav Klaus.
"Je mi to líto a je mi moc smutno," uvedl k Dienstbierově skonu politický aktivista Stanislav Penc.
"Vážím si ho za jeho občanské postoje v době totality. Po roce 1989 patřil mezi klíčové osobnosti, které formovaly československé a později české zahraniční vztahy. Byl u toho, když padala železná opona a naše země se po období komunistického temna vracela zpět mezi vyspělé demokratické státy," vzdal Dienstbierově památce čest premiér Petr Nečas.
Čtyřikrát ženatý, čtyři děti
Syn zesnulého bývalého ministra zahraničí Jiří Dienstbier ml. se potatil a také se aktivně zapojil do politiky. Zrovna dnes (sobota) se neúspěšně pokoušel získat křeslo předsedy ČSSD. Jeho snaha ale byla marná. Post mu vyfoukl Petr Hulinský, což mnozí analytici považují za začátek izolace pražské ČSSD.
Kromě syna Jiřího měl Dienstbier, který byl čtyřikrát ženatý, dcery Moniku, Kristínu a Ivetu (jež v roce 1998 zemřela). Jeho dcera Monika Dienstbierová (později Arkai) žila s Martinem Bursíkem (exministr životního prostředí), pak její místo zaujala Kateřina Jacques.
Kdo byl Jiří Dienstbier
„Mně je od dětství vlastní sociální cítění. A to přitom jsem synem pana primáře. Vždycky jsem měl zájem na tom, abych nebyl jakési výjimečné dítě, které má výhody oproti někomu jinému. Říkal jsem, že mám sociální cítění ne proto, že jsem vybíral popelnice, ale proto, že jsem do nich házel svou svačinu, protože s celou třídou jsem se rozdělit nemohl," řekl kdysi o svém vidění politiky Dienstbier.
Mezi lety 1990 a 1992 byl místopředsedou federální vlády. Později působil jako osobní zástupce tehdejšího prezidenta Václava Havla na jednáních o OSN a jako zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii.
V roce 2008 byl na kandidátce ČSSD zvolen senátorem za volební obvod Kladno. Disident a novinář Dienstbier byl nyní jako nestraník za ČSSD senátorem.
Právě v Senátu dochází nyní k zajímavé sitauci. ČSSD měla po podzimních volbách 41 senátorů, tedy s převahou jednoho křesla absolutní většinu. Úmrtím Dienstbiera o ni přišla. V dohledné době proto musí proběhnout doplňovací volby do Senátu.
Ve vězení strávil tři roky
Ještě jako student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vstoupil v roce 1958 do Komunistické strany Československa. Působil mimo jiné jako zahraničněpolitický komentátor Československého rozhlasu. Později jako redaktor ilegálního časopisu Čtverec. V roce 1969 byl ze strany vyloučen, stal se jedním z prvních signatářů Charty 77, byl i jejím mluvčím.
Za svou činnost ve Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných byl spolu s Václavem Havlem a Petrem Uhlem komunistickým režimem odsouzen za podvracení republiky a ve vězení strávil tři roky. Poté mohl vykonávat jen podřadné práce, živil se mimo jiné jako topič v Metrostavu.
Témata:
Související
Proč tu cpeš Hitlera?