Kniha Davida Ratha dostala za 5!
Sex v pracovně ministrů, státní návštěva, vyjednávání na nejvyšší politické úrovni, kritika soupeřů. Politici se rádi vypisují ze svých zážitků. V poslední době se na pultech knihkupectví objevilo několik zajímavých novinek. Jak dobře to politikům jde coby spisovatelům? Pro Blesk jejich výtvory hodnotila spisovatelka a literární kritička Eva Hauserová. Kniha poslance a středočeského hejtmana Davida Ratha dopadla nejhůř. Dostala za 5!
David Rath: Významní čeští pravicoví politici
Ukázka: Po vystudování textilky v Liberci začal u hasičů v Kladně, celkem záhy od práce přesedlal k úředničině na kladenské radnici a stal se bezpečákem. Nechci žádnou práci zlehčovat. Jak se říká, někdo to dělat musí, ale díky tomu, že máme štěstí a žijeme v bezpečných končinách světa, není taková pozice na městském úřadě místem tvrdé dřiny.
Úředník Petr Bendl měl tak dost času začít svoji politickou kariéru. ODS ho postavila ve volbách, a tak se z Bendla stal starosta Kladna. Přesto, že jako hasič, bezpečák a starosta zázračně nevydělává. Postavil si v Kladně moc hezkou vilu, o které si povídali všichni kladenští...
Kritička:
Jejejej, tenhle text neprošel redakční úpravou, hemží se chybami. „Přesto, že jako hasič, bezpečák a starosta zázračně nevydělává. Postavil si v Kladně moc hezkou vilu, o které si povídali všichni kladenští a také o tom, jak se k ní stavěla silnice.“
Opravme to: „Přesto, že jako hasič, bezpečák a starosta zázračně nevydělával, postavil si v Kladně moc hezkou vilu, o které si povídali všichni kladenští.“ Kladenští mají být s velkým K. Ouvej, jak by asi dopadl v obávaných maturitních testech?
Jan Fisher: Ano, pane premiére aneb Rozhašená země
Ukázka: Upíjel jsem v pubu nasládlý tmavý guinness a slova svých kolegů statistiků vnímal jen zpola. Kolem šuměl pravý dublinský bar, kde to řve a nikomu není rozumět, a ne jenom proto, že každý překřikuje každého, ale taky kvůli tomu, že po čtvrtém guinnessu se irská angličtina mění v jakousi neznámou řeč, nicméně všichni jsou kolem hrozně milí a ovzduší je v takovém podniku nezaměnitelné.
Bar šuměl a v hlavě mi zněla nabídka Mirka Topolánka. Mám ji přijmout? ... Takže jsem srovnával to i ono, nicméně s pocitem, že takové srovnání je vždycky dost hypotetické, že z tohohle baru na leccos nedohlédnu a že mě čeká rozhodnutí se značným stupněm nejistoty a neurčitosti... Skoro mě sevřel pocit, že Topolánkovi zavolám a řeknu ne...
Kritička:
Popis atmosféry v baru je plastický, dá se říci až láskyplný. Je hodný pera cestovatele. Zdá se, že autor není suchar a navíc se rozhoduje, zda se stát českým premiérem, u piva. Bravo.
Pak se ale přece jen projeví jako úředník a statistik: „Čeká mě rozhodnutí se značným stupněm nejistoty a neurčitosti“ – už jako by se rozbíhal k hodnocení statistické pravděpodobnosti úspěchu. „Skoro mě sevřel pocit, že Topolánkovi zavolám“ – tohle je divné, jak může někoho SKORO sevřít pocit, že někomu zavolá?
Václav Klaus: Zápisky z cest
Ukázka: Startovali jsme v 8 hodin ráno pražského času a přiletěli jsme před desátou hodinou v noci do Limy. Bylo to našich čtyři ráno. Jeden den prakticky zmizel. Absolvovat povinný patnáctiminutový rozhovor na letišti s peruánským ministrem zahraničí, který tam naši delegaci vítal, a udržet oči otevřené bylo nad lidské síly.
První zastávkou byly Kapverdské ostrovy uprostřed Atlantiku, mezi Afrikou a Jižní Amerikou. Seskupení ostrovů, písek, minimum vegetace, nikdy nepřestávající pasát, všichni mluví jednou z variant kreolštiny, ale ofi ciálním jazykem je portugalština. Snad v budoucnu jeden z turistických rájů.
Kritička:
„Bylo to našich čtyři ráno.“ Trochu divná formulace, lépe: „U nás byly čtyři ráno.“ Kapverdské ostrovy jsou popsány jako »seskupení ostrovů «, což vlastně neobsahuje žádnou informaci. »Nikdy nepřestávající« pasát? Lépe by znělo »nikdy neustávající «.
Celek působí dojmem dosti suchého deníku, složeného z letmých fragmentů, rozhodně nejde o poutavý cestopis. Na druhé straně text poskytuje fanouškům pana profesora dosti konkrétní představu o tom, co jejich idol pokládá za důležité a co mu tak táhne.
Daniela Kovářová: Můj flirt s politikou
Ukázka: Každá ministryně má sexuální život. To, s kým žije, kamarádí se, relaxuje a s kým se miluje, je zásadně určující pro její pracovní výkon. Tři základní teze znějí takto: – kvalitní intimní život jako záruka sebevědomí a životní spokojenosti – nelze připustit, aby do politiky vstupovali frustrovaní jedinci, kteří vyloučili zdravý sexuální život ze svého zájmu a pokouší se jej nahradit politickou angažovaností.
Fungující rodina s vlídně naladěnými ratolestmi, rodiči, k pomoci připravenými přáteli a zejména naslouchajícím partnerem jako záchranná síť před kolapsem, nočními děsy a pokusy o sebevraždu – židle zvaná »duševní rovnováha« je v dnešní době nejistá při jakékoli změně povolání.
Kritička:
Tohle je bomba! Přemýšlím, jestli fakt, že Kovářová je jediná žena z píšících politiků, nějak souvisí se skutečností, že její text je tak bezstarostně upřímný, provokující, lechtivý a exhibicionistický. Nejenže si na rozdíl od ostatních vůbec nehlídá svůj image a své soukromí, ale přímo si vychutnává, s jakými intimitami se může na veřejnosti blýsknout.
Doufám, že úřednický jazyk používá záměrně, ironicky, takže nejde o profesionální deformaci. Má totiž literární ambice a je autorkou docela hezkých povídek, které napsala bez cizí pomoci.
Eva Hauserová je spisovatelka, editorka, publicistka a překladatelka. Vydala několik beletristických knih, naposledy Cvokyni (2009) a Rybí hry (říjen 2010). Vede dílny tvůrčího psaní.
Rath to napsal dobře! Ukázky z knihy na webu jsou zajímavé!! Rath odhaluje různé zlodějiny, včetně tunelování zdravotnictví, poškozující obyčejné lidi. Pokud pravice prosadí svoji reformu zdravotnictví s podstatným zvýšením spoluúčasti, tak většina lidí se stane občany druhé kategorie neboť nevude mít dost peněz na kvalitní lékařskou péči