Státní maturity: Jak jsou na tom ve světě

Státní maturity, nejsou velkým tématem pouze v České republice. O jejich zavedení v některé z možných podob usiluje řada světových zemí. Prozatím ale státní maturity rozhodně nejsou ve světě běžné. Seznam zemí, které mají se zaváděním státních maturit zkušenosti se ale každopádně zvyšuje.

Německo: Jednota jen na úrovni spolkových zemí

V Německu celostátní jednotná zkouška z dospělosti neexistuje, i když o její zavedení ministryně školství Annette Schavanová před třemi lety vážně usilovala. Jednota ale panuje na úrovni spolkových zemí, které mají centrální maturity se shodnou písemnou částí. Pouze v Porýní-Falci zkoušky připravují samy školy.

Mladí Němci maturují ze čtyř nebo pěti předmětů. Mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly v tom, které předměty jsou povinné, které volitelné a v jaké formě se skládají. Úspěšnost maturantů přesahuje 90 procent.

Rakousko: Zkouška dopadla mizerně

V Rakousku jednotné maturity nejsou. To se má ale brzy změnit. Centrální maturity na gymnáziích mají odstartovat od roku 2014, na odborných školách od roku 2015.

Jednotná zkouška bude z němčiny, matematiky a cizího jazyka, k nim si student může vybrat čtvrtý předmět. I zde se ale obavy, zda se stihne připravit. Pilotní testy z matematiky totiž nedopadly nejlépe - studenti dokázali odpovědět v průměru jen na dvě z deseti otázek.

Polsko: Státní maturity fungují

V Polsku zavedli jednotné maturity v roce 2005. Studenti zkoušku skládají ze tří předmětů na základní úrovni: polštiny, matematiky a cizího jazyka. Vybírají si pak z volitelných předmětů jako druhý cizí jazyk, dějepis, biologie nebo třeba filozofie či nauka o tanci.

Většina studentů zkoušku skládá ze čtyř předmětů, na výběr má mezi jednodušší a obtížnější verzí testů. Tento rok uspělo u zkoušky 81 procent maturantů. Největší problémy působila matematika.

Francie: Maturita i z tělocviku

Ve Francii je systém maturit značně jednotný už od doby Napoleona. Vychází z tematických studijních okruhů francouzských lyceí se zaměřením buď na jazyky a literaturu, ekonomiku nebo matematicko-fyzikální či přírodovědné obory. A maturitní zkoušky se skládají skoro ze všech studovaných předmětů, dokonce i z tělocviku.

Rusko: U státních maturit se podvádí

Rusko se státními maturitami experimentovalo od počátku století, loni je poprvé zavedlo. Jednotné státní zkoušky se skládají na závěr 11. třídy. Povinné jsou z ruštiny a matematiky.

Pro statisíce středoškoláků představují i přijímací test na vysoké školy a vyšší odborné školy, v takovém případě musí podle profilu vybrané školy zvládnout testy i z dalších předmětů, kterých je tak dohromady až 14. Množí se ale i zprávy o podvodech, univerzity proto bojují o právo vyžadovat dodatečné zkoušky.

Velká Británie: Příliš lehké státní maturity

Británii skládají studenti v Anglii a Walesu obdobu maturit v rámci dvouletého studia, takzvaných A-levels (pokročilá úroveň). Zkoušky se skládají podle centrálně stanovených otázek a jsou hodnoceny anonymně, letos v nich uspělo rekordních 97,6 procent studentů.

To vyvolalo kritiku, že náročnost klesá. V posledních letech proto v Británii některé školy zavádějí takzvanou mezinárodní maturitu (International Baccalaureat), která je považována za náročnější.

USA: Stření školu nedokončí každý

USA se pravidla pro maturity v jednotlivých státech liší. Povinně je v současnosti vyžaduje jen 22 států z 50. Střední školu dokončí kolem 70 procent studentů.

Pokud chtějí pokračovat na vysoké škole, musí podstoupit nejméně jeden z jednotných testů SAT nebo ACT. Oba testy přitom vytvářejí neziskové organizace.