Kovářová: Ideální příbuzní politika jsou mrtví

Ve své knize popisuje bývalá ministryně spravedlnosti svou zkušenost s politikou. Nebrání se přitom ani lechtivým tématům. Ve druhé ukázce z knihy vám Blesk přináší pohled Kovářové na to co musí mít nezbytně budoucí ministryně.

Jsem výjimečná a nepostradatelná

Komunikační schopnosti, které jí umožní informovat spolustraníky o své výjimečnosti anebo (v horším případě) o své nepostradatelnosti. Navýsost se cení, dokáže-li nevěřící přimět uvěřit v neuvěřitelné či neprokazatelné („Tento červený čtverec je ve skutečnosti zelený kruh“), přičemž v této hře jsou jakékoli argumenty a nástroje dovolené. Nade vše se cení ironie, vtip a (stále jsme v české kotlině, že?) schopnost nactiutrhat posluchače.

Hroší kůže

Hroší kůži, která jí umožní přežít nadávky, výhrůžky, anonymy a ironické, útočné či dvojsmyslné komentáře. Jen taková ochranná vrstva dokáže izolovat či přesměrovat jedovaté šípy i vražedná slova schopná rozleptat méně odolnou ministryni či její špatně chráněný obal.

Ideální rodina

Rodinu na setrvačník schopnou stát v ústraní, neprudit telefonickými dotazy („Kdy už, maminko, přijdeš domů?“), připravenou nechat se zvěčnit na billboardech a zpovídat v magazínech.

Nežijící příbuzní jsou nejlepší

Ideální příbuzné – s čistou minulostí i budoucností, s jasnými finančními vztahy a poslušnými dětmi, nikdy ministryni neobtěžující, mající vhodné a stálé zaměstnání (mimo státní správu i organizovaný zločin) a nekonfliktní známé. Takoví příbuzní jsou ovšem jediného typu – mrtví.

Nežijící nebo žádní příbuzní mají vůbec spoustu výhod – nebudou o vás novinářům vyprávět neočekávané a nevhodné příhody z dětství a nepožadují neodůvodněnou protekci ani finanční prostředky ve formě nevratných darů ve výši pod vaší údajnou rozlišovací úrovní.