Lovec mrazů sní o rekordu a vysvětluje: Proč na Šumavě v létě mrzne?

Dnes platí Antonín Vojvodík (64) za průkopníka amatérských meteorologů v Česku. První měřící budku postavil v roce 1979 na Horské Kvildě. Už déle než čtvrt století tam objíždí pravidelně víkend co víkend všechny měřící budky a mění papírové kotouče. Je jedno, jestli právě prší nebo je třicetistupňový mráz, při kterém přimrzají víčka.

„Zpočátku mi nikdo nevěřil, že na Šumavě mrzne i v létě. V roce 1983 jsem zjistil, že od května do září bylo na Horské Kvildě více mrazivých dní, než Lomnickém štítu. Pak mě začali odborníci brát vážně,“ poznamenal Vojvodík. Sní o tom, že jednou pokoří historicky největší mráz z 11. února 1929, kdy v Litvínovicích u Českých Budějovic spadla teplota až na mínus 42,2°Celsia.

Zatím to paradoxně vypadá spíš na letní rekordy. „Za 28 let měření bylo pod Rokytskou slatí ve stanici Perla zaznamenáno letos v červnu 17 mrazivých dní. Přitom ve stejných dnech lidé ve vnitrozemí omdlévali horkem,“ řekl lovec mrazů. Nejmrazivější byl červenec roku 1990, kdy bylo mrazivých dní dokonce 18.

Proč na Šumavě v létě mrzne?

„Taková situace nastane jen, když jsou jasné noci, téměř bezvětří a suchý vzduch. Letošní velmi suchý červen extrémně nízkým teplotám nahrál,“ řekl Vojvodík.

Mrazotropický den

Vojvodík naměřil 1. srpna 2013 mrazotropický den. „Na Perle bylo po ránu mínus 0,1°Celsia a odpoledne to vyskočilo na tropickou teplotu plus 30,2°Celsia. To je možné jen na Šumavě. To se jinde na horách nemůže stát. Šumava má totiž ve vysoké nadmořské výšce nejen nízké noční teploty, ale i vysoká maxima během dne,“ řekl Vojvodík.