Česko jako Sahara: Nepršelo už čtyři měsíce! Jaké problémy to může způsobit?

"Od listopadu 2013 jsou srážkové úhrny výrazně pod obvyklým dlouhodobým normálem (20-65 procent). Nebude-li jaro srážkově alespoň průměrně, lze očekávat problémy se suchem - a to i na úrovni průtoků ve vodních tocích. V současnosti jsou průtoky na úrovni 40-60 procent obvyklého průměru," sdělil Blesku Pavel Punčochář, vrchní ředitel Sekce vodního hospodářství ministerstva zemědělství.

Také podle Českého hydrometeorologického ústavu hrozí sucho, pokud se na jaře nedočkáme nadprůměrných srážek.

Málo sněhu

Problémem jsou také extrémně malé zásoby sněhu oproti stejnému období loňského roku. Sněhu je 40krát méně!

"Nejnovější odhad celkových sněhových zásob na našem území činí 0,08 miliardy metru krychlového, což odpovídá jednomu litru na čtverečný metr. Loni touto dobou bylo odhadem 3,3 miliardy metru krychlového sněhu, což odpovídalo téměř 42 litrům na metr čtverečný. Jen pro srovnání, v roce 2012 to bylo 3,05 milardy metru krychlového (38,6 litru na metr čtverečný)," uvedl Radek Čekal z Českého hydrometeorologického ústavu.

Letos v zimě zatím nespadlo ani 100 mm srážek, což je méně než roční úhrn srážek na Sahaře! Ani výhled počasí není, co se týče vydatnosti srážek, podle meteoroložky Dagmar Honsové příznivý: "Březen by měl být srážkově podprůměrný. A pokud se sem dostanou nějaké fronty, které přinášejí srážky, budou rozpadajícího se charakteru. Žádný velký zvrat tedy bohužel nehrozí."

Podzemní vody

A že by na horách ještě nasněžilo a doplnily se pak podzemní vody, to také není pravděpodobné. V dubnu by měla být pravděpodobnost srážek vyšší, ale vzhledem k nízké spolehlivosti dlouhodobých předpovědí (60 %) to vůbec není jisté.

"Pokud by nepršelo ani v dubnu, ani v květnu, mohlo by to mít velmi tvrdé dopady na úrodu," domnívá se Dagmar Honsová.

Nebezpečí

"Půda by pak navíc byla v létě vyprahlá, ztvrdlá a její retenční (vsakovací) schopnost tak nižší. A pokud by přišly návalové deště, po suchu by hned mohly přijít povodně," obává se Honsová. Na toto nebezpečí upozorňuje i ministerstvo zemědělství.

"Pokud by došlo k přívalovým srážkám, kdy by ztvrdlý povrch půdy ihned nevsákl dopadající vodu, tak nelze vyloučit ani výskyt přívalových (,bleskových') povodní," uvedl Pavel Punčochář.

Podzemní vody ubývá

Hladiny podzemních vod monitoruje Český hydrometeorologický ústav. V porovnání s loňským únorem vykazuje u mělkých vrtů 90 % objektů hladiny v letošním roce nižší, výjimkou jsou střední Čechy a jižní Morava. V hlubších vrtech registrují hydrologové pokles ve všech regionech. Vzhledem k malé zásobě sněhu na horách lze očekávat další pokles hladin podzemních vod.

Neúroda roku 1947

Výrazná sucha byla zaznamenána v Česku, potažmo v bývalém ČSSR v letech 1947, 1974 a 2003. Sucho v roce 1947 vedlo k velké neúrodě. Přitom tomu na počátku roku 1947 nic nenasvědčovalo. V lednu a únoru klesly teploty až na minus 27 st. Celsia a napdlo i hodně sněhu. Problém byl ale v tom, že od března až do léta pak vůbec nepršelo. To mělo katastrofální následky.

Nové přehrady?

Česko je v pořadí zásob vody na 1 obyvatele (pod 1000 litrů) mezi posledními třemi státy Evropy, před Maltou a Kyprem! Bylo proto vytipováno 65 lokalit akumulace povrchových vod. "Není to plán výstavby přehrad, ale jde o místa, kde jsou vhodné podmínky pro zřízení přehradní nádrže v případě, že bude vody nedostatek," vysvětluje Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství.