Desítky velorexů se loučily se svým vynálezcem!

I přesto, že zemřel jako obyvatel domova důchodců, nebylo to kvůli tomu, že by na něho rodina zapomněla. „On chtěl být samostatný. Nechtěl po smrti manželky k nikomu jít. Stále něco vymýšlel. Ještě před několika lety chtěl koupit továrnu a dělat karoserie aut z pet lahví,“ vzpomínal na vitálního vynálezce Ivo Fajman. Podle něho to byl člověk, který stále myslel dopředu a nikdy se nedíval zpět.

Na Mojmíra Stránského nedali dopustit hlavně majitelé velorexů. „Přijel bych, i kdyby byla ta největší bouřka. Nic by mne neodradilo. Velorex je moje životní láska. Byl jsem s ním v Anglii, Monaku i ve Španělsku. Všude ho obdivovali,“ chlubil se majitel velorexu Miroslav Staněk. Po pohřbu s rodinou odhalili příznivci tříkolového vozítka pamětní desku bratrovi Mojmíra Františku Stránskému na místě, kde se v roce 1954 ve velorexu zabil.

Hadráky jezdí po celém světě

Velorex, známý jako hadrák, hadraplán, hadrolet, montgomerák, velouš, netopýr, splašené trubky či prchající stan, je tříkolové vozítko s trubkovým rámem potaženým koženkou. Jde o jediné homologované vozidlo s plátěnou karoserií na světě. Jeho konstruktéry jsou bratři František (†1954) a Mojmír Stránští (†2011). Vyrobeno bylo 15 000 tříkolových a asi 1500 čtyřkolových. Dodnes jich jezdí asi tisíc po celém světě. Vyráběly se od roku 1945 do roku 1973. Nový tehdy stál 13 000 korun, nyní za něj dáte až 90 tisíc.