Stojí za smrtící bakterií Fukušima nebo výbuch islandské sopky?
Odborníci stále tápou a v ruce zatím nemají jediný důkaz o tom, odkud se nebezpečná bakterie EHEC, která má na svědomí už 18 lidských životů, vzala. Otevírá se tak obrovský prostor pro dohady o zdroji bakterie, která produkuje v těle člověka toxin napadající ledviny. Je snad na vině radioaktivní spad z japonské jaderné elektrárny Fukušima? Nebo nedávný výbuch islandské sopky?
Odborníci ze Státního ústavu radiační ochrany a Ústavu jaderného výzkumu se shodují, že je to nesmysl. Radioaktivita podle nich nemohla nijak ovlivnit úrodu v postižených zemích. „Jakákoli souvislost je nemožná. Radioaktivita na území Německa, Španělska i u nás byla tak nízká, že se biologicky nemohla projevit,“ vysvětluje Zdeněk Prouza ze Státního ústavu radiační ochrany. Mluvčí Ústavu jaderné ochrany Zdeněk Kříž jde ještě dál: „Je to naprosto absurdní a chtěl bych vidět člověka, který s něčím takovým přišel.“ Podle obou tedy neexistuje možnost, jak by mohl mít únik radioativity z Fukušimy souvislost s novou zmutovanou bakterií, která děsí Evropu.
Ehec i v Japonsku
V Japonsku nakazila střevní bakterie E.coli 15 lidí. Nejedná se ale o kmen, který je za nákazou v Evropě. Podle prvních informací Japonci snědli maso pocházející z Austrálie. Australské úřady se domnívají, že potravina byla kontaminována až při úpravě v Japonsku. Informoval o tom list The Australian.
Prach ze sopky byl toxický
Výbuch islandské sopky Grímsvötn na konci května uzavřel letecký prostor v Brémách, Berlíně a v centru nákazy Hamburku. Navíc popílek, který putoval Evropou mohl být toxický. Jakou mají tyto dvě věci souvislost? Podle odborníků žádnou, ačkoli tahle představa je realitě rozhodně blíž než souvislost s Fukušimou.
„Popílek nemůže nijak ovlivnit bakterii. Mohl by je tak maximálně zničit, ale to by musel dopadat na bakterie přímo a ve velkém množstvím,“ vysvětluje přední virolog Roman Prymula.
Toxiny se uvolňují až v těle
Bakterie toxiny produkuje až uvnitř lidského těla. Toxiny pak napadají buňky a narušují je. Největší vliv mají právě na ledviny. Jejich selhání a dehydratace jsou pak příčinou smrti pacientů.
Testy vyvrátily nákazu u 5 pacientů v Česku
V Česku se zatím objevilo deset podezření na onemocnění krvácivým průjmem. Odborníci z národní referenční laboratoře potvrdili zatím jeden případ nákazy, a to u americké turistky. Nákazu už vyvrátili u pěti pacientů. Další čtyři vzorky se testují.
anelam,ale je zajimave,ze Nemci vsechnu zeleninu ze spanelska semleli do zradla kravam