9°C
V pražské zoo se snaží o mládě hrabáče kapská trojka!
Prase, mravenečník, osel. Tato zvířata připomíná podivný tvor s dlouhým lepkavým jazykem, jímž loví termity. Jmenuje se hrabáč kapský. Několik jich žije v zoologických zahradách, ale mláďata se v zajetí rodí vzácně. Jedno přišlo na svět před měsícem v Busch Gardens v Tampě na Floridě a nyní se o mládě pokouší i trojice hrabáčů v pražské zoo.
Narození hrabáče kapského je vždycky velká událost hlavně proto, že vypadá jako tvor z jiné planety. Dříve se myslelo, že je příbuzný s mravenečníkem, původní osidlovatelé Evropy jej zase nazývali zemním prasetem, ale hrabáč není příbuzný ani s jedním tímto druhem. Je to jediný přeživší druh z řádu hrabáčů a jeho jediné čeledi hrabáčovitých.
Matka ho nechtěla
V Busch Gardens v Tampě na Floridě porodila 10. dubna letošního roku samice hrabáče mládě, které pár hodin po narození odvrhla. „To není nic neobvyklého, občas se to stává,“ řekl nám ředitel pražské zoo Miroslav Bobek (44). V takových případech se o mládě dále starají ošetřovatelé. Dneska drobný živočich s knoflíčkovitým nosem prospívá skvěle a dokonce se už představil i veřejnosti.
Kapská trojka
V pražské zoo se poslední mládě hrabáče kapského narodilo v roce 2006. Před několika lety však přišli o chovného samce, kterého před rokem nahradil dvouletý Draco. Ten nyní žije společně ve výběhu s dvěma samičkami. S Pietou (20) a Kvídou (7). Když před rokem přišel, byl ještě příliš mladý na to, aby mohl zplodit potomstvo. Dnes už ale ošetřovatelé čekají, že se i u něj začne projevovat jaro a sblíží se intimněji s jednou ze samiček, s nimiž se navzájem neustále očichává.
„Já osobně jsem si hrabáče natolik oblíbil, že jsem si je dal na vizitku,“ neskrývá své nadšení z těchto tvorů Miroslav Bobek. „Oni jsou vážně úžasní, ale neustále spí, protože jsou to noční tvorové. Takže kolikrát je musíte pro návštěvníky probudit,“ dodává Bobek, který věří, že v dohledné době se i oni dočkají mláděte hrabáče.
Místo příboru jazyk
Je noční samotář a žije v Africe, na jihu od Sahary v savaně a řídkých lesích. Jeho potravu tvoří především mravenci, termiti a plody divokých okurek. Svými silnými drápy rozhrabuje termití stavby a 30-centimetrovým dlouhým lepkavým jazykem je loví. V zoo je hrabáč krmen směsí moučných červů, mletého masa, tvarohu, rýže a dalšími přísadami a dožívá se tam zhruba 24 let. Tělo má dlouhé 100 až 160 cm, váží 40 kg až metrák a samice rodí po sedmiměsíční březosti jedno mládě.
Témata:
Související
