Abe po svém znovuzvolení na dnešní tiskové konferenci uvedl, že je připraven zahájit proces změny pacifistické ústavy. Ta vznikla jako důsledek druhé světové války, v níž bylo Japonsko spojencem Německa a okupovalo velkou část Asie.

Devátý článek japonské ústavy, braný doslova, Japonsku zakazuje udržovat armádu, obecně je ale interpretován tak, že sebeobrana země je dovolena. Abe chce, aby existence japonské armády byla ústavou oficiálně uznána. Poukazuje přitom na to, že přísné dodržování stávající pacifistické ústavy činí Japonsko zranitelným v regionu, kde Čína ve stále větší míře uplatňuje své mocenské ambice a nevyzpytatelná Severní Korea vyvíjí jaderné zbraně.

Změnu musejí podpořit dvě třetiny poslanců obou komor parlamentu a většina voličů v referendu.

Abe ve stranických volbách, vysílaných v přímém přenosu, získal 553 z 807 odevzdaných platných hlasů, včetně 329 od 405 poslanců a senátorů své strany, zatímco jeho jediný soupeř, bývalý ministr obrany Šigeru Išiba dostal 254 hlasů. Abe, který v pátek oslaví 64. narozeniny, podle japonských médií hodlá počátkem října provést změny ve vládě a ve vedení strany. Před volbami sliboval reformy, které vybudují "nové Japonsko".

Na dnešní tiskové konferenci Abe uvedl, že změny v kabinetu oznámí po svém návratu z New Yorku, kde se příští týden zúčastní Valného shromáždění OSN. Plánované kroky neupřesnil, deník Nikkei šimbun ale napsal, že Abeho nejbližší spojenci - hlavní tajemník vlády Jošihide Suga a ministr financí Taró Aso - ve svých funkcích zůstanou.

Primát nejdéle vládnoucího premiéra v novodobém Japonsku podle některých zdrojů drží Eisaku Sató, který byl předsedou japonské vlády v letech 1964 až 1972. Podle jiných zdrojů je tímto rekordmanem generál Taró Kacura, který stál v čele vlády na počátku 20. století po 2886 dnů. Abe stanul v čele Japonska poprvé již v letech 2006 až 2007. Nyní vládne nepřetržitě od konce prosince 2012. Kacurův rekord by podle agentur měl překonat v listopadu příštího roku.