Maassen dnes kvůli svým kontroverzním tvrzením vypovídal ve dvou parlamentních výborech. Zástupci vládní konzervativní unie CDU/CSU a opozičních liberálů (FDP) mu po dvouhodinovém zasedání výboru pro kontrolu tajných služeb vyslovili podporu. Tím je podle DPA případné odvolání Maassena pravděpodobně zatím odvráceno. Zelení a zástupci krajně levicové strany Levice však žádají další informace.

Ve prospěch Maassena vyznělo i večerní jednání výboru pro záležitosti vnitra. Na ten Maassen přišel i s ministrem vnitra Seehoferem, který jediný může rozhodnout o případném propuštění šéfa kontrarozvědky ze služby. Seehofer se však podle očekávání za Maassena rovněž postavil.

Seehofer podle účastníků zasedání výboru řekl, že nevidí důvod pro vyvozování důsledků pro Maassena. Poukázal na to, že šéf kontrarozvědky argumentoval zcela přesvědčivě. Ministr vnitra uvítal i to, že Maassen vyjádřil politování nad svým rozhovorem v deníku Bild, v němž zpochybnil výpovědní hodnotu videa z Chemnitzu. Jeho motivace byla podle Seehofera pochopitelná.

Ve východoněmeckém Chemnitzu se po srpnové vraždě pětatřicetiletého Němce, z níž jsou podezřelí tři migranti, odehrála série demonstrací. Některých se účastnili i pravicoví radikálové, kteří napadali policii, média i přistěhovalce. Zaútočili také na jednu židovskou restauraci.

Maassen minulý týden v pátek zpochybnil video, které jeden z útoků na cizince ukazuje. "Nejsou k dispozici žádné důkazy, že by video k tomuto údajnému případu, které je na internetu, bylo autentické," prohlásil. Poznamenal také, že naopak existují důvody myslet si, že šlo o cíleně šířenou nepravdivou informaci, aby se odvedla pozornost veřejnosti od vraždy v Chemnitzu. Vysloužil si za to kritiku a výzvy k rezignaci na svou funkci.

Ve svém dopise zaslaném ministrovi vnitra Maassen podle DPA ostře kritizuje uživatele twitteru s přezdívkou "Antifa-Zeckenbiss". Podle něj lze předpokládat, že video, které má být důkazem "štvanic" na cizince, tento uživatel úmyslně nadepsal slovy "Lov na lidi v Chemnitzu". Chtěl tím podle šéfa kontrarozvědky "dosáhnout určitého vyznění".

Na dotaz ministerstva, proč měl Maassen potřebu se během probíhajícího vyšetřování k událostem v Chemnitzu vyjadřovat, šéf kontrarozvědky uvedl, že chtěl podpořit saského premiéra Michaela Kretschmera, který se dostal do sporu s kancléřkou Angelou Merkelovou. Kretschmer v prohlášení uvedl, že se v Chemnitzu neodehrála "žádná štvanice". Toto tvrzení podle Maassena odpovídá i poznatkům jeho úřadu.

Maassen zdůraznil, že v žádném případě nezpochybnil, "že v Chemnitzu se odehrály demonstrace a trestné činy zorganizované a provedené pravicovými extremisty". Zároveň zdůraznil, že nikdy netvrdil, že by video bylo zfalšované či zmanipulované. Zpochybnil prý jen, zda video skutečně autenticky dokládá "hon na lidi v Chemnitzu".

Velká většina německých občanů ale podle aktuálního průzkumu kontrarozvědce své země nedůvěřuje. Z průzkumu institutu Civey pro server t-online.de vyplývá, že téměř 58 procent Němců má v BfV malou nebo žádnou důvěru. Ani ne čtvrtina dotázaných uvedla, že má v kontrarozvědku velkou nebo velmi velkou důvěru.