Lidé si mohli na náměstí složit origami holubici míru, zhlédnout panelovou výstavu o totalitě nebo poslat Babišovi prostřednictvím pořadatelů pohlednici s kritickým vzkazem. V bývalé budově České televize promítali historické filmové dokumenty, na jejím průčelí visely v oknech transparenty s nápisy ANO? a Ne! Budova už televizi nepatří, je v soukromých rukou. Z reproduktorů zněly hity let 1968 a 1969, třeba Modlitba pro Martu z repertoáru Marty Kubišové nebo Válka je vůl brněnských Synkop 61.

Podle ředitele divadla Ondřeje Chalupského je nutné lidem stále připomínat minulé události, aby si vážili současnosti, kdy žijí v demokracii a svobodě.

"Demokracie vyžaduje občanskou aktivitu, bez ní politici dostávají větší šanci dělat si, co chtějí," řekl ČTK Chalupský. Když v úvodu hovořil o vládě tolerované komunisty, ozývalo se z davu volání "Hanba!". Součástí programu byla také mše za oběti okupace v kostele svatého Jakuba.

Večer na náměstí promluvil někdejší studentský vůdce a pozdější senátor Martin Mejstřík. V roce 1968 mu bylo šest let, události prožil v Liberci. "Viděl jsem poprvé rodiče plakat, otec se bál o rodinu, matka, že bude třetí světová válka. Snad tyto zážitky mě vedly v roce 1989 ke snaze svrhnout režim," uvedl Mejstřík. Vyslovil se pro zákaz KSČM a premiéra Babiše označil za ztělesnění všeho, co lidé v roce 1989 zavrhli. Promluvil také historik a publicista Luděk Navara. Současné členství v NATO a EU označil za záruku, že se "osmašedesátý" nebude opakovat, varoval před dezinterpretacemi historických událostí a "falešnou hrou" současného Ruska.

Na Malinovského náměstí vystavili pořadatelé festivalu Uprostřed faksimile historických dokumentů z roku 1968 a připravili kulturní program, například taneční vystoupení a koncerty. V čase plánovaného začátku kolem 16:00 byla na náměstí jen hrstka lidí, když ale Company ProART začala přímo na chodníku předvádět choreografii Pochodně, dav rychle zhoustl.

Choreograf Martin Dvořák řekl, že tanečníci nechtějí dnešek politizovat, vyjadřují se spíše uměleckým počinem. Choreografii věnovali Janu Zajícovi, který se upálil v únoru 1969 na protest proti okupaci Československa. Podle Dvořáka je Zajíc méně známý než jeho předchůdce a jmenovec Jan Palach, přesto i jeho poselství je dosud živé a aktuální, především jako varování před lhostejností a otupělostí.