"Ten australský model je poměrně komplikovaný, a to potvrzuje i to, že se jinde ve světě dále neuplatnil," řekl novinářům předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD), podle něhož je klub sociálních demokratů k návrhu svého člena Jiřího Dienstbiera skeptický. "Mnozí z nás tam vidíme riziko, že ve Sněmovně bude u některých politických subjektů snaha udělat z toho jednokolové volby systémem vítěz bere všechno. To je podle mě naprosto nepřijatelné, protože senátor by měl reprezentovat za svůj obvod nějaký většinový názor, být přijatelný pro většinu," varoval Štěch také před možnými dalšími dopady přechodu od dvoukolového na jednokolový model voleb.

Vstřícně se původně k Dienstbierovu návrhu stavěli lidovci, nyní ale podle předsedy svého senátorského klubu Jiřího Šilara změnili názor. "Přehodnotili jsme své stanovisko, a nyní ho máme negativní kvůli složitosti a nepřehlednosti navrhovaného jednokolového systému," řekl Šilar.

Proti návrhu jsou také občanští demokraté. "Návrh může způsobit, že do Senátu může být zvolena šedá myš, která nikomu nevadí. To by nebylo Senátu ku prospěchu," řekl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil. Podle něj by se mohlo stát, že se do horní komory dostane kandidát, kterého jen minimum voličů označí za první volbu.

Negativně se k návrhu staví také senátoři ANO, jeho výhrady se ale od ostatních senátorských klubů liší. Podle senátora Jaroslava Větrovského sice hnutí usiluje o zavedení jednokolové volby do Senátu, nechce ale systém, kde by voliči sestavovali pořadí jednotlivých kandidátů. Dává přednost modelu, v němž by se senátorem stal kandidát, který v prvním kole získá nejvyšší počet hlasů.

Změna volebního systému by nahradila dvoukolový způsob voleb do horní komory jednokolovým podle australského vzoru. Podle novely by lidé na jednom lístku stanovovali pořadí kandidátů a hlasy pro neúspěšné adepty by se připočítávaly úspěšnějším uchazečům. Ani kdyby byl návrh schválen, neuplatňoval by se pro senátní volby, které se uskuteční letos v říjnu.