"Cílem policie je udržet obě skupiny oddělené," sdělil velitel washingtonské policie k chystaným opatřením v hlavním městě. Pořadatel akce neonacistů dostal povolení uspořádat shromáždění se 400 účastníky v Lafayettově parku u Bílého domu. V tomtéž parku dostali povolení k vlastní manifestaci odpůrci radikálů. V celém obvodu bude platit zákaz nošení zbraní, a to i osobám, které k tomu mají povolení.

Mimořádná opatření byla přijata i v Charlottesvillu, kde se očekávají menší shromáždění. Už ve středu guvernér státu Virgine Ralph Northam v Charlottesvillu vyhlásil výjimečný stav. Virginie na opatření přijatá kvůli výročí poskytne dva miliony dolarů (45 milionů Kč) a počítá se s tím, že se k zásahům připojí národní garda. Policie má být ve městě vidět, což má odradit od násilností.

V kosmopolitním Washingtonu, kde polovinu obyvatel tvoří černoši, se uvažovalo vypravit pro stoupence neonacistů kvůli manifestaci speciální metro, ale vedení této dopravní cesty to zamítlo.

Zastánci krajní pravice jsou svoláni na nedělních 17:00 místního času (23:00 SELČ) ke stanici metra v centru města, odkud se vydají na pochod k Bílému domu. Organizátoři je vyzvali, aby nepřišli ozbrojeni a nevyhledávali bitky.

Přes tyto pacifistické výzvy "jsme opravdu znepokojeni", sdělila Lecia Brooksová z centra zabývajícího se činností extremistických skupin. "Nadřazenost bělošské rasy je ideologie založená na násilí, kterou oni (stoupenci) praktikují," řekla Brooksová agentuře AFP. Že je akce svolána do srdce hlavního města podle ní ukazuje, do jaké míry se neonacisté v USA cítí posíleni a doufají v normalizaci svého hnutí.

Jeden z představitelů americké krajní pravice Richard Spencer na twitteru oznámil, že se nedělní akce nezúčastní. "Nevím přesně, co se stane, ale nebude to pravděpodobně dobré," napsal. Spencer se loni 11. srpna v Charlottesvillu zúčastnil pochodu, v němž stovky bělošských rasistů a neonacistů provolávaly nacistická hesla, hajlovali a nesli nacistické symboly. Napětí bylo patrné i následující den, kdy se střetli neonacisté s odpůrci a události pak vyvrcholily útokem Jamese Alexe Fieldse, který autem najel do davu.

Velkou kritiku pak sklidil prezident Donald Trump, když v první reakci prohlásil, že odpovědnost nesou obě strany, a až po všeobecné kritice bělošské extremisty odsoudil.

Brooksová řekla, že se Trump postaral o povzbuzení bílých neonacistů. AFP v této souvislosti upozornila, že se do kongresových voleb přihlásilo několik extremistických kandidátů, mezi nimiž je Arthur Jones považovaný na neonacistu nebo další postava krajní pravice Paul Nehlen.

Místní úřady byly za loňský postup při událostech v Charlottesvillu kritizovány. Selhala údajně jak policie, tak vláda. Chaos panoval už před pochodem, kdy se v ulicích města odehrávaly potyčky příslušníků obou táborů. Kromě Heyerové zemřeli také dva policisté z vrtulníku, který se zřítil. Po tehdejších událostech se svých postů vzdalo několik členů městské správy.