Eritrea dříve patřila k Etiopii, v roce 1991 ale získala po 30 letech bojů samostatnost. Obě země se pak spolu v letech 1998 až 2000 utkaly v další válce, která připravila o život na 70.000 lidí. Státy ani po ukončení konfliktu nenavázaly diplomatické vztahy kvůli hraničnímu sporu.

O zlepšení vzájemných vztahů usiluje zejména nový etiopský premiér Abiy Ahmed, jehož snaha se ale všem nelíbí. V sobotu měl premiér Ahmed projev, při němž někdo zaútočil granátem a dva lidi zabil. Spekuluje se o tom, že šlo o politicky motivovaný čin, který souvisí s jeho snahou zlepšit vztahy s Eritrejí.

Mezi Etiopií a Eritrejí panuje napětí kvůli hraničnímu sporu. Poválečná komise totiž rozhodla, že město Badme a několik dalších území připadne Eritreji, což Etiopie odmítla akceptovat a ze sporného území nestáhla své vojáky. Eritrea proto Etiopii obvinila z okupace. Obnovení diplomatických styků Eritrea podmínila etiopským souhlasem s poválečnou hranicí.

Etiopský premiér Ahmed, který stojí v čele vlády od letošního dubna, se zavázal, že bude usilovat o usmíření se severními sousedy. Začátkem června etiopská vláda oznámila, že hodlá plně respektovat mírovou dohodu s Eritrejí z roku 2000, včetně hranice, kterou stanovila speciální komise.

S reformami nejsou ale spokojeni všichni. Někteří Etiopané u hranice s Eritreou proti usmíření protestovali. Tigrejská lidová osvobozenecká fronta, která je stranou v etiopské vládní koalici a uplynulých 27 let byla dominantní silou v etiopské vládě, uvedla, že příměří bylo oznámeno dříve, než o tom jednal kongres vládnoucí strany.