Spor kolem názvu Makedonie trvá už dlouho, plnou silou ale propukl až poté, co se tato bývalá jugoslávská republika v roce 1991 osamostatnila. Řekové totiž považují název sousední země za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou řeckou provincii. Kvůli tomu Atény také stále blokují snahu Makedonie vstoupit do EU a do NATO. Nová dohoda obsahuje kompromisní změnu názvu na Republika Severní Makedonie.

Schválení dohody bude obtížné pro vlády obou zemí, protože jak v Makedonii, tak v Řecku má dokument řadu odpůrců. V Makedonii je ratifikace parlamentem pravděpodobná, ovšem prezident Ďorge Ivanov je zarputile proti dohodě a už se zapřísahal, že ji nikdy nepodepíše. V Řecku se prozatím na první pohled zdá, že premiér Alexis Tsipras dostatečnou podporu v zákonodárném sboru pro vyslovení souhlasu nemá.

Návrh zákona o ratifikaci makedonská vláda již po dnešním schválení postoupila parlamentu. Předseda parlamentu Talat Xhaferi státní agentuře MIA řekl, že poslanci o normě začnou debatovat v úterý. Předpokládá, že diskuse bude ukončena v pátek v noci. Je téměř jisté, že sněmovna bude s normativním aktem souhlasit, protože k tomu stačí prostá většina hlasů, tedy většina hlasů přítomných poslanců, což je 31. Kvorum totiž tvoří 61 z celkového počtu 120 členů zákonodárného sboru.

Pokud následně, ve lhůtě sedmi dnů, ratifikaci odmítne podepsat prezident, bude o ní znovu hlasovat parlament. Tentokrát ale bude potřeba absolutní většina, tedy souhlas 61 zákonodárců. I při tomto hlasování se předpokládá schválení vzhledem k tomu, že vládní koalice má na své straně 69 poslanců. Otázkou je, jak se potom zachová Ivanov - zda znovu podpis odmítne a způsobí tím ústavní krizi, protože základní zákon mu podpis v takovém případě ukládá.

Konečné slovo mají mít při schvalování dohody makedonští občané v referendu, které se předpokládá v září nebo v říjnu. Avšak i když dohoda projde i tímto všelidovým hlasováním, nebude mít Zaev vyhráno. Makedonský parlament totiž musí do konce roku schválit dojednané změny v ústavě, což je zásadní podmínka platnosti dohody. K tomu ale vláda potřebuje souhlas kvalifikované, tedy dvoutřetinové většiny, a tu teď v parlamentu nemá.