Spojené státy se snaží zastavit finanční toky tohoto hnutí. Například minulý týden uvalily sankce na představitele Hizballáhu v Íránu či na guvernéra íránské centrální banky Valíolláha Sajfa, který podle Washingtonu převáděl Hizballáhu milionové sumy. Washington a jeho partneři v zemích Perského zálivu tento měsíc rovněž oznámili, že rozšířili sankce proti vedení Hizballáhu a jeho dvěma nejvyšším představitelům Nasralláhovi a jeho zástupci Naímu Kásimovi.

Nové sankce proti Hizballáhu zavedly USA poté, co americký prezident Donald Trump 8. května oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné s Íránem. Krátce nato šéf americké diplomacie Mike Pompeo představil 12 bodů, jejichž splněním Spojené státy podmiňují zmírnění či zrušení protiíránských sankcí. Cílem amerických požadavků je mimo jiné zastavit íránský balistický program a přimět Írán, aby ukončil své zapojení do konfliktů na Blízkém východě, především v Jemenu a Sýrii.

"Když uvalí sankce na libanonské firmy a organizace... je to samozřejmě velmi škodlivé, takže by to nikdo neměl podceňovat," uvedl Nasralláh v televizním projevu s tím, že libanonská vláda se nesmí k občanům, na které byly uvaleny sankce, postavit zády. Vůdce Hizballáhu rovněž uvedl, že Bílý dům zřejmě hodlá své kroky namířené proti Hizballáhu a Íránu stupňovat, a vyzval své podporovatele, aby vytrvali.

"Tlak na kteréhokoliv dárce či přispěvatele k odboji....je součástí tohoto boje," zdůraznil Nasralláh s tím, že americké sankce nebudou mít dopad na sestavení nové vlády po parlamentních volbách z 6. května. Ve čtvrtek libanonský prezident Michel Aún pověřil sestavením vlády dosavadního premiéra Saada Harírího, poté co ho nominovala většina libanonských poslanců.

Podle tradičního klíče musí být v Libanonu v čele vlády sunnita, parlament řídí šíita a prezidentský úřad zastává maronitský křesťan. V případě nového kabinetu půjde podle očekávání znovu o vládu národní jednoty, která zahrne i Harírího oponenty z Hizballáhu.