EPH vloží do nové firmy Plzeňskou energetiku, jejíž hodnota má váhu 27procentního podílu. Za zbylých osm procent akcií dá městu 604 milionů Kč v hotovosti. Tyto peníze využije Plzeňská teplárenská ke snížení zadlužení na méně než polovinu. Město vloží do podniku celou Plzeňskou teplárenskou s novou spalovnou odpadu v Chotíkově u Plzně.

ODS s koaliční ČSSD hlasovaly pro fúzi. Pro spojení s EPH, tedy jeho společností EP Infrastructure, bylo 30 ze 42 zastupitelů, 12 bylo proti. Podle příznivců fúze nebude muset teplárna tolik investovat do obnovy kotlů kvůli novým emisním normám EU, bude mít čas na rozmyšlenou o modernizaci provozů a díky síle EPH jí zlevní nákupy uhlí a stoupnou jí ceny za prodávanou elektřinu. Podle odpůrců je teplárna strategická firma, kterou by po vzoru zemí západní Evropy měl vlastnit stát nebo obce. Podle nich může fúze prodražit teplo, teplou vodu i svoz odpadu.

Pokud by teplárna šla samostatnou cestou, musela by kvůli novým emisním limitům EU do poloviny roku 2021 modernizovat dva kotle za 1,5 miliardy Kč. Spojením s modernizovanou Plzeňskou energetikou mají náklady na obnovu klesnout na třetinu.

V představenstvu společné firmy bude mít město tři členy, z nichž jeden bude předsedou. Zbylé čtyři navrhne EPH. Křetínský chce mít možnost rychle manažersky rozhodovat bez nutnosti politických dohod. Ve dvanáctičlenné dozorčí radě bude mít město šest členů. U klíčových rozhodnutí bude nutná dohoda obou akcionářů. O zvýšení ceny tepla o více než pět procent musí rozhodnout tříčtvrtinovou většinou valná hromada, stejně jako o větších majetkových transakcích a investicích.

"Bez souhlasu města nelze dělat klíčové kroky," řekl Křetínský. Podle něj je schválení fúze dobrá zpráva pro Plzeňany, protože spojené podniky budou dodávat teplo za nižší cenu, než by uměl každý samostatně. Společné provozování obou zdrojů bude efektivnější a přinese městu vyšší dividendu. Obě firmy se podle Křetínského musejí připravit na dobu "po uhlí" kvůli dalším regulacím EU i tomu, že kolem roku 2035 uhelné elektrárny v ČR dožijí. "Do té doby musíme postavit nový zdroj, pravděpodobně plynový," uvedl. Jeho cena bude tři až čtyři miliardy Kč.

Zastupitelé současně schválili předčasné ukončení desetileté smlouvy na uhlí se Sokolovskou uhelnou (SUAS) a Carbounionem, platné od roku 2011. Na jejím základě měla těžební firma dva členy dozorčí rady v teplárně. SUAS s tím souhlasila po několikaměsíčním jednání ve středu. Dohodla se ale s městem i EPH, že bude dodávat hnědé uhlí do Plzně až do roku 2035, do předpokládaného vytěžení revíru. SUAS zásobuje Plzeň přes 30 let, kotle jsou uzpůsobené na sirnatost jejího uhlí.

"Dojednali jsme propojení dvou firem, nikoli prodej teplárny. Cílem je efektivní fungování obou zdrojů i investování do nich," řekl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD). Podle něj se zlepší dividendová politika městské firmy, jejíž zisk, zejména kvůli zvyšujícím se cenám emisních povolenek a kolísajícím cenám elektřiny, několik let klesá. "Teplárna je silná firma a po spojení bude ještě silnější," uvedl Šindelář.

Jeden z iniciátorů místního referenda Zdeněk Novák a Pavel Bosák z Pirátů požadovali, aby zastupitelé o fúzi rozhodli až po komunálních volbách. "Městské firmy nemají dělat byznys," řekl zastupitel Ludvík Rösch (OPAT). Podle něj město po třech letech ztratí vliv na cenu tepla a může mít také velký problém s likvidací odpadu v Plzni.

Plzeň léta usilovala o získání stoprocentního vlivu v teplárně, což se jí podařilo před 13 lety. Křetínského skupina se snažila spojit s teplárnou už v roce 2011.