"Po odchodu z EU bude Spojené království prosazovat nezávislou zahraniční politiku, ale po celém světě budeme dál chránit a bránit zájmy, založené na našich společných hodnotách," upozorňuje materiál. Diskuse o spolupráci v zahraniční politice jsou součástí nyní se rozbíhajících jednání o nové podobě vzájemných vztahů mezi EU s 27 členy a Británií jako zemí mimo evropský blok.

Dokument britské vlády předpokládá daleko těsnější konzultace EU a Británie než nyní unie praktikuje se zeměmi, které nejsou členy bloku. Měla by být pružná a týkat se různých úrovní kooperace tak, aby co nejlépe odpovídala unikátní situaci v níž se bude unie a Británie po brexitu nacházet. V krizích by přitom měly být konzultace častější.

Jako jednu z možností přitom britská strana navrhuje, že by se její ministr zahraničí mohl v případě potřeby účastnit schůzek svých evropských kolegů, podobná setkání by přitom mohla ústit ve společná rozhodnutí a prohlášení. Materiál také předpokládá sdílení zpravodajských informací a analýz či koordinaci při uvalování sankčních opatření.

Londýn v textu upozorňuje, že sice EU opouští, zůstává ale stálým členem Rady bezpečnosti OSN a významným účastníkem fór jako je Mezinárodní měnový fond (MMF), Světová banka, skupina vyspělých ekonomik G7, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a NATO, kde jako jeden z mála evropských států vynakládá na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu.

Spolupráce v obranné a bezpečnostní oblasti je podle britskou stranou zveřejněného dokumentu významná pro obě strany a Londýn nevylučuje, že by se mohl zapojovat do misí pod hlavičkou společné unijní obranné a bezpečnostní politiky. Zájem má také na projektech souvisejících s nově vznikající trvalou strukturovanou spoluprací v obranné oblasti, známé pod zkratkou PESCO.

Británie přestane být členem EU na konci března příštího roku, do konce roku 2020 bude s velkou pravděpodobností pro řadu oblastí platit nyní dojednávané přechodné období.