Ministerstvo zahraničí západoafrické země v prohlášení, ve kterém oznámilo přerušení diplomatických vztahů s Tchaj-wanem, Čínu přímo nezmínilo, podle agentury Reuters je ale více než jasné, že ke kroku přistoupilo pod tlakem Pekingu. "Vývoj světa a socioekonomické výzvy naší země a regionu nás nutí přehodnotit naši pozici," stojí v prohlášení.

Čína považuje Tchaj-wan za svou provincii. Ostrov se nicméně vyvíjí samostatně od roku 1949, kdy na něj před komunisty uprchli čínští nacionalističtí politici. Většina zemí světa nároky Pekingu uznává, byť jen formálně. S Tchaj-wanem nicméně udržují styky na nižší úrovni.

Tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu vyjádřil smutek, zlost a zklamání nad krokem Burkiny Faso a oznámil, že prezidentce nabídl svou rezignaci. Čínu obvinil z finančního nátlaku na tchajwanské spojence. Prezidentka Cchaj Jing-wen následně uvedla, že se nehodlá zapojovat do "dolarové diplomacie", kterou podle ní provozuje Peking.

Čínské ministerstvo zahraničí krok Burkiny Faso přivítalo.

Čína a Tchaj-wan soutěží o diplomatické uznání v nejchudších zemích a často se vzájemně obviňují, že své případné partnery se snaží nalákat poskytováním značných finančních prostředků. V září bude Peking hostit summit představitelů afrických zemí. Očekává se, že jim nabídne finanční pomoc i výhodné půjčky.

Tchaj-wan uznává ve světě osmnáct zemí, většina z nich je z Jižní Ameriky, Karibiku a Tichomoří. S Tchaj-wanem udržuje diplomatické styky také Vatikán. Česká republika je nemá navázány a kontakty s Tchaj-wanem rozvíjí na nevládní úrovni.

V posledních několika letech oznámily přerušení styků s Tchaj-wanem hned čtyři země: Gambie, Svatý Tomáš a Princův ostrov, Panama a naposledy na počátku tohoto měsíce také Dominikánská republika. V Africe má Tchaj-wan po dnešním kroku Burkiny Faso diplomatické styky již jen se Svazijskem.