Majitelé areálu architekt Lukáš Smetana s manželkou požadují za sklad mouky s pozemkem sedm milionů korun a za projekt na novou budovu dalších sedm milionů. Za dříve navrhované právo stavby a kompletní projektovou dokumentaci mělo město zaplatit sedm milionů korun.

Galerie města Pardubic v současnosti sídlí v historické budově sýpky na Příhrádku, kterou má radnice pronajatou od Národního památkového ústavu. V mlýnech by galerie obývala přízemní část nové budovy, kde by byly i další reprezentativní prostory, horní dvě patra by sloužila polytechnickým dílnám. Náklady na vybudování objektu se odhadují na 140 milionů korun, asi polovina by měla pocházet z dotačního programu Hradecko-pardubické aglomerace (ITI).

Manželé Smetanovi koupili v roce 2016 Automatické mlýny za zhruba 22 milionů korun od společnosti GoodMills, která v roce 2013 v areálu ukončila výrobu. Pardubice tehdy možnost koupě areálu nevyužily. "Jsem rád, že mlýny mají tak filantropické majitele," řekl primátor Matrin Charvát (ANO). Město podle něj v minulosti mlýny koupit nemohlo, protože pro areál nemělo využití a získalo by jen nízké dotace. Polytechnické dílny by mohly být v provozu od roku 2021, dodal primátor.

Pardubický kraj již schválil odkup několikapatrové hlavní budovy mlýnů za 22,5 milionu korun pro svou Východočeskou galerii. Součástí dohody je odkoupení zpracované projektové dokumentace. Hejtmanství rovněž přispěje majitelům na úpravy vstupního parteru i vnitřního nádvoří areálu dotací 13,5 milionu korun. Budou zahrnovat i demolice nevhodných objektů, výsledná podoba bude konzultována s krajem, který získá několik parkovacích míst. Část areálu zůstane nadále současným majitelům.

Podle Klimpla umožňuje rozdělení areálu mlýnů mezi více vlastníků získat více dotací na jejich přestavbu. Kdyby je vlastnil pouze jediný, mohl by získat jen asi 140 milionů korun, tři majitelé by mohli nyní čerpat souhrnně přibližně 320 milionů korun z různých evropských dotací.

Mlýny projektoval architekt Josef Gočár pro bratry Egona a Karla Winternitze. Stavěly se v letech 1909 až 1911, ve 20. letech k nim přibylo nové silo, se starší částí ho pojí přemostění. Jejich architektura je asociací babylonské Ištařiny brány. Ve druhé polovině minulého století levé nábřežní křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba, v areálu vznikly i další budovy. Od roku 2014 jsou mlýny národní kulturní památkou.