Z šesti západobalkánských států usilujících o budoucnost v EU, tedy Albánie, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Černé Hory, Makedonie a Kosova, je nejdál Bělehrad s Podgoricou. Jako o smělém, ale reálném termínu pro Srbsko a Černou Horu mluvila před časem o roku 2025 Evropská komise.

"Dnes jsme se nesnažili předstírat, že vše je jasné a krásné. Skepse v EU, pokud jde o rozšiřování jako politický fenomén, je zjevná," připustil před novináři Tusk. Trend je ale podle něj jasný a všichni lídři unijních zemí chápou, že region má "evropskou budoucnost", nechtějí však proces pokazit nějakými nerealistickými plány. EU je a zůstane pro západobalkánské země nejspolehlivějším partnerem, doplnil.

Německá kancléřka Angela Merkelová dnes po summitu před novináři podotkla, že důležitější než konkrétní datum je ze strany balkánských států splnění potřebných podmínek a vyřešení letitých sporů, například o hranice.

Například český premiér Andrej Babiš patří mezi ty unijní lídry, kteří by si konkrétní datum přáli, podle něj by to pomohlo snahám balkánských zemí postoupit v potřebných reformách. Poznamenal také, že zájem o region nemá jen Evropská unie.

"Nejsme sami, kdo má zájem o toto území, které je logicky součástí Evropy. Saúdská Arábie, Turecko, Rusko mají eminentní zájem mít vliv v tomto teritoriu a samozřejmě tam i investovat," řekl Babiš.