"Skutečnost, že Černá Hora vstoupila do NATO, prakticky proti vůli poloviny občanů, je nejzávažnějším porušením principů moderní demokracie," řekla Matvijenková s tím, že se Makedonie pokouší o stejně "nebezpečný experiment". "Tento krok vede pouze k další destabilizaci situace v regionu a podlamuje systém evropské bezpečnosti," zdůraznila.

Vlády západních států naopak vidí vstup balkánských zemí do NATO a EU jako nejlepší cestu k zachování míru a stability v regionu, kterým po rozpadu Jugoslávie v 90. letech deset let zmítala série válečných konfliktů.

Černá Hora vstoupila do NATO loni a stejně jako Srbsko doufá, že se v roce 2025 stane členskou zemí EU. Chorvatsko vstoupilo do EU v dubnu 2009.

Černá Hora i Makedonie vyhostily kvůli aféře kolem otravy bývalého ruského agenta v britských službách Sergeje Skripala a jeho dcery ruské diplomaty. Kreml poté vyhostil černohorského diplomata a předvolal si zaměstnance makedonské ambasády.

Srbští nacionalisté a ruští agenti podle černohorské prokuratury plánovali spáchat atentát na tehdejšího premiéra Mila Djukanoviče při pokusu o převrat vpředvečer voleb v roce 2016. Plánovaný puč měl zabránit Černé Hoře ve vstupu do NATO. Kreml označil obvinění za absurdní.

Bosna a Hercegovina chce zahájit předběžné kroky pro vstup do NATO, ale členství v alianci blokují bosenští Srbové, kteří za hlavního spojence považují Rusko.

V polovině března bosenské úřady z bezpečnostních důvodů zakázaly vstup na území Bosny a Hercegoviny šéfovi ruského motorkářského klubu Noční vlci Alexandru Zaldostanovovi, který je na sankční listině Spojených států i Evropské unie za aktivní podporu ruské anexe Krymu.

ngl mka