Završit by se tak měl tři desítky let trvající proces, na kterém se dohodla Paříž s místními představiteli v roce 1988 po krvavých nepokojích, které si vyžádaly smrt 19 separatistů, dvou francouzských vojáků a čtyř francouzských policistů. V roce 1998 se téměř 72 procent voličů v Nové Kaledonii vyslovilo pro širší autonomii a obě strany se zároveň dohodly, že se do dalších 20 let uspořádá hlasování o nezávislosti.

Její vyhlášení by nicméně mohlo vést k napětí a střetům mezi domorodými Kanaky a silně pravicovými etnickými Evropany, kteří na souostroví žijí. Francouzský nacionalismus je mezi potomky Evropanů na Nové Kaledonii velmi silný, což se projevuje i na volebních preferencích. V loňských prezidentských volbách tam volilo vůdkyni krajní pravice Marine Le Penovou až 30 procent evropských obyvatel. Emmanuel Macron, který ji nakonec porazil a stal se prezidentem, tam v první kole získal pouhých 12 procent hlasů.

Nová Kaledonie je francouzskou državou od roku 1853. V letech 1864-94 byla využívána jako trestanecká kolonie. Nyní tam žije zhruba 275.000 obyvatel, z nichž necelou polovinu tvoří Kanakové. Ostrovní stát se v současné době potýká s velkou nezaměstnaností a vysokou mírou alkoholismu a kriminality mládeže.

Francie naposledy ztratila území v 70. a 80. letech 20. století: v roce 1977 se od ní odpojilo africké Džibutsko a v roce 1980 vyhlásil samostatnost melanéský ostrov Vanuatu.