Vojska prezidenta Bašára Asada vstoupila v Halabu do YPG kontrolovaných oblastí al-Hallak, Baní Zajd a Bustán al-Bášá, uvedl svědek.

Krátce nato mluvčí YPG Núrí Mahmúd oznámil, že syrské provládní síly dorazily do severosyrské oblasti Afrín, kde proti YPG bojuje Turecko a jeho spojenci. Syrská armáda se svým krokem podle něj rozhodla střežit územní celistvost země, ale provládních sil v regionu stále není dostatek, aby "zabránily turecké okupaci". Tvrzení, že syrská armáda vstoupila do Halabu, Núrí odmítl.

Bývalé ekonomické středisko Sýrie a někdejší druhé největší město v zemi s 2,5 miliony obyvateli, Halab, bylo 19. července 2012 rozděleno na dvě části. Východní část ovládali povstalci (zastoupena byla Svobodná syrská armáda (FSA) a další sunnitské skupiny jako Levantská fronta či radikálové z Fronty dobytí Sýrie (bývalá fronta An-Nusra) a v západní části vládla armáda prezidenta Bašára Asada s podporou bojovníků z Íránu, libanonského Hizballáhu a také z Ruska. Boje začaly prakticky hned po ovládnutí některých částí povstalci v létě 2012. Asadova armáda s podporou Ruska nakonec Halab 22. prosince 2016 dobyla zpět. Některé části města zůstaly pod kontrolou Kurdů a mezi vládou a nimi panovalo napětí, ale nikoliv násilí; předchozí boje o město si vyžádaly přes 31.000 obětí na životech.

Ve středu se na zpravodajském serveru AMN objevily spekulace, že milice YPG části Halabu, jež kontroluje, dobrovolně předá syrské vládě výměnou za pomoc v Afrínu, kde YPG od konce ledna čelí ofenzivě turecké armády a jejích spojenců, kteří tuto kurdskou milici označují za teroristickou organizaci napojenou na separatisty v Turecku.

Už začátkem týdne se objevily informace, že syrská armáda se v Afrínu hodlá přidat na stranu Kurdů a vytlačit z pohraničního území turecké síly. Ankara Damašek před pomocí Kurdům opakovaně varovala s tím, že nebude váhat na vojska režimu útočit, pokud YPG pomohou.

V úterý se do Afrínu pokusili vstoupit spojenci syrského režimu, ale stáhli se poté, co je turecké jednotky začaly ostřelovat.