Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn zveřejnil bilanci bojů od 4. února, kdy syrská armáda zintenzivnila útoky. Podle Husajna od té doby zemřelo 346 civilistů a 878 osob bylo zraněno. Povstalci ale také útočí, a to na cíle v Damašku, kde podle OSN zemřelo 15 lidí a 51 osob bylo zraněno.

Nejnovější ofenziva syrského režimu vzbudila ostré mezinárodní protesty a výzvy k zastavení bombardování obydlených oblastí a civilní infrastruktury, které například Francie označila za porušení mezinárodního humanitárního práva. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k uzavření humanitárního příměří. "Francie žádá s co nejmenší prodlevou příměří pro východní Ghútu, aby mohli být evakuováni civilisté, kteří to potřebují, a také zpřístupnění (východní Ghúty) pro humanitární pomoc," řekl Macron.

Generální tajemník OSN António Guterres navrhuje, aby byly zastaveny všechny bojové operace. Má to umožnit dopravu humanitární pomoci k potřebným a evakuaci 700 lidí, kteří naléhavě potřebují lékařskou péči. "Před našima očima se odehrává lidská tragédie a já si myslím, že nemůžeme dovolit, aby to pokračovalo tímto strašným způsobem," sdělil Guterres v Radě bezpečnosti OSN.

Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) požádal o zpřístupnění východní Ghúty, aby mohl pomoci s ošetřením zraněných. Místní zdravotníci podle něj nejsou schopni zajistit péči pro takové množství zraněných, nemají dost léků ani dalšího materiálu. Marianne Gasserová z MVČK řekla, že "zranění umírají, protože jim nelze včas poskytnout ošetření".

Vůdce povstalecké skupiny Armáda islámu Muhammad Allúš řekl, že prozatím pokusy zprostředkovat příměří ve východní Ghútě selhaly. "Některé cizí i místní strany se pokoušejí vyjednat příměří, ale zatím neuspěly," řekl. Podle něj se zprostředkovává jednání mezi povstalci a Moskvou, jako hlavním spojencem Damašku. K údajné roli Ruska na bombardování civilních cílů Allúš řekl: "Viděli jsme, že se účastnilo ruské letadlo. Dokazuje to, že se podílelo na bombardování civilistů v Ghútě v kampani, která začala před čtyřmi dny."

Ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja dnes řekl, že si Rusko přeje, aby se ve čtvrtek sešla mimořádně Rada bezpečnosti OSN a jednala o situaci ve východní Ghútě. "Je nutné, aby všechny strany mohly zveřejnit své představy a navrhly, jak tuto situaci vyřešit," řekl Něbenzja.

Vládní letadla dnes podle SOHR shazovala na některé části východní Ghúty i takzvané barelové bomby. Ty obsahují množství malých náloží a střepin, které se rozptýlí po velkém území a fungují podobně jako miny. Jejich používání odsuzuje OSN i nevládní organizace.

Ve východní Ghútě podle SOHR nefungují některé nemocnice a je tam nedostatek lůžek. Zranění podle organizace leží i na zemi a operační sály jsou plně vytížené. SOHR situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že informace získává od svých informátorů v terénu.

Syrské vládní jednotky obléhají východní Ghútu od roku 2013. Jde o poslední větší území u Damašku, které mají pod kontrolou povstalci. V obležení tam žije na 400.000 lidí, kteří trpí nedostatkem potravin a léků. V oblasti působí různé povstalecké skupiny, nejvlivnější jsou ultrakonzervativní Džajš al-Islám (Armáda islámu) a Fajlak ar-Rahman.

Agentura AFP uvedla, že v úterý bombardovalo východní Ghútu poprvé po třech měsících i Rusko, které je spojencem syrského prezidenta Bašára Asada. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to ale dnes popřel.