"Doufáme, že toto setkání bude znamenat skutečný pokrok" v jednáních o vyřešení této pře, která už trvá více než čtvrt století, uvedl podle tiskových agentur Tzanakopulos. Vyloučil přitom, že by nedělní velká demonstrace v Soluni proti kompromisu s užitím výrazu Makedonie v názvu sousedního státu odradila Atény od snahy najít řešení sporu.

Obě země vedou už dlouhé roky spor o název Makedonie, který Skopje přijalo po rozpadu Jugoslávie v roce 1991. Řecko kvůli němu bývalé jugoslávské republice dosud blokuje vstup do Severoatlantické aliance a zahájení přístupových jednání s Evropskou unií. Název Makedonie totiž Řekové považují za zásah do svého dědictví a za skrytý územní nárok na stejnojmennou severořeckou provincii.

Oficiálně se v OSN i jinak na mezinárodní scéně země prozatím nazývá Bývalá jugoslávská republika Makedonie.

Nová makedonská vláda pod vedením socialistického premiéra Zaeva dala už minulý rok najevo, že chce s Aténami konečně dosáhnout kompromisního východiska ze slepé uličky. Vstřícný postoj přitom zaujal i šéf řecké vlády. Zaev před dvěma týdny řekl, že by spor mohl být vyřešen v první polovině letošního roku. Následně se v médiích objevila dosud nepotvrzená informace, že se strany už v zásadě dohodly na názvu Nová Makedonie.

Ve hře jsou ale zřejmě ještě další návrhy, jež stranám minulý týden ve středu v New Yorku předložil zprostředkovatel OSN Matthew Nimetz, který médiím prozradil jen to, že nejde o zcela nové návrhy. Žádná ze stran nesdělila, jaká kompromisní řešení jsou na stole.

Zpravodajský server MKD ale nazítří po jednáních v New Yorku napsal, že ve hře jsou kromě Republiky Nová Makedonie také Republika Severní Makedonie, Republika Vardarská Makedonie, Republika Horní Makedonie a Republika Makedonie (Skopje).

Nedělní protest v Soluni svolali řečtí nacionalisté a přidali se k němu i členové neonacistické strany Zlatý úsvit a někteří pravoslavní kněží. Akce měla reprezentovat názor všech těch Řeků, kteří odmítají, aby sousední země měla ve svém názvu jméno Makedonie. Agentura Marc na základě svého průzkumu tvrdí, že toto stanovisko zastává 68 procent Řeků.