Evropská unie je už roky součástí takzvaného kvarteta, kdy se EU, USA, Rusko a OSN snaží posunout izraelskou a palestinskou stranu k přímým jednáním o vzniku dvou států s Jeruzalémem jako hlavním městem obou z nich. Mogheriniová dnes naznačila možnost rozšířit tuto mezinárodní skupinu zprostředkovatelů o některé arabské státy a případně o Norsko. Právě v norském hlavním městě Oslu byla už v roce 1993 podepsána první dohoda mezi Izraelci a Palestinci, která se stala základem nynějších snah o urovnání konfliktu, jenž se táhne desítky let.

"Zdá se mi jasné, že palestinský prezident byl zcela srozuměn s myšlenkou, že by Spojené státy neměly být jediným zprostředkovatelem mírového procesu, ale že je nutný mezinárodní rámec, v němž by EU měla klíčovou roli," podotkla Mogheriniová. Abbás ale podle ní zároveň uznává, že roli mají ve snahách o obnovu jednání i další strany, včetně Spojených států. "Je to významný posun a budeme v tom pokračovat už v dalších týdnech," řekla.

Evropským hráčům je podle Mogheriniové už desetiletí zřejmé, že mírové dohody Izraele a Palestinců není možné dosáhnout jen prostřednictvím snah USA. "Ale také žádná snaha nedostane obě strany k jednacímu stolu, pokud příslušný mezinárodní rámec neobsahuje také Spojené státy. Američané to sami nezvládnou a bez Američanů to nezvládne ani mezinárodní společenství. Je třeba spojit síly," řekla.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v posledních měsících změnila svůj dosavadní přístup, například rozhodnutím, že do Jeruzaléma jako hlavního města Izraele přesune z Tel Avivu svou ambasádu. Americký viceprezident Mike Pence dnes v Izraeli oznámil, že se tak stane do konce příštího roku.

Přístup Washingtonu podle Mogheriniové není překvapením a fakt, že byl časový rámec oznámen v den jednání ministrů zemí EU s palestinským předákem je podle ní pouhou shodou okolností.

Členské země EU v posledních týdnech také debatovaly o možnosti začít rozhovory směřující k uzavření asociační dohody s palestinskou autonomií, doplnila Mogheriniová.